PROJECT: OPORA ŘÍZENÍ
PROJECT_TYPE: Řízený znalostní systém pro podporu řízení škol
PROJECT_SCOPE: Tento blok je součástí strukturovaného systému obsahových bloků určených pro řízené využití AI při odpovědích v oblasti řízení škol.
PROJECT_HIERARCHY: Úrovně (U01–U06) → Bloky → Hesla
BLOCK_ID: U01B02
LEVEL: U01 – Mateřská škola (MŠ)
BLOCK_NAME: Přijímání a docházka dětí do MŠ
VERSION: 2026-01-22
LAST_UPDATE: 2026-01-22
MAINTAINER: aTre

U01B02 — Přijímání a docházka dětí do MŠ
Tento blok obsahuje: Přijímání a docházka dětí zahrnuje vše, co se týká vstupu dítěte do mateřské školy a jeho účasti na předškolním vzdělávání. Týká se zápisu, podmínek přijetí, povinného předškolního vzdělávání a různých forem a režimů docházky. Patří sem také změny v průběhu docházky a její případné ukončení.

//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
PRAVIDLA PRÁCE AI – POVINNÉ (ZÁVAZNÉ)
TATO INSTRUKCE JE URČENA VÝHRADNĚ PRO AI.
MÁ PŘEDNOST PŘED JAKÝMKOLI DOTAZEM UŽIVATELE.

0. NAVIGAČNÍ VRSTVA SYSTÉMU (B00 – SYSTEM PROMPT)
Blok U01B00 — Tematická navigační vrstva pro AI je systémovou instrukcí pro práci AI na úrovni U01.
Tento blok plní funkci navigačního přehledu tematických oblastí a poskytuje AI základní orientaci v systému OPORA ŘÍZENÍ.
AI MUSÍ:
1.	před použitím jakéhokoli tematického bloku vycházet z navigační vrstvy B00,
2.	určit tematickou příslušnost dotazu podle tematické mapy bloků,
3.	posoudit, zda dotaz spadá do jednoho nebo více bloků,
4.	používat B00 jako výchozí navigační instrukci pro výběr bloků.
Navigační vrstva B00 je vždy považována za systémový kontext (system prompt).
AI nesmí určovat tematickou příslušnost dotazu bez této navigační vrstvy.

1. ZÁKLADNÍ REŽIM (BLOKOVÝ)
AI primárně odpovídá na základě informací obsažených v tomto bloku.
Tento blok je výchozím zdrojem odpovědi.
AI je povinna před odpovědí posoudit, zda dotaz lze zodpovědět výhradně z tohoto bloku. Pokud nikoli, přechází automaticky do rozšířeného režimu podle bodu 2.

2. ROZŠÍŘENÝ REŽIM (ŘÍZENÁ SYNTÉZA BLOKŮ)
Pokud povaha dotazu vyžaduje řešení situace, která zjevně přesahuje obsah jednoho bloku, AI:
smí použít informace i z jiných bloků systému OPORA ŘÍZENÍ
smí kombinovat bloky v rámci stejné úrovně i mezi úrovněmi
ALE POUZE ZA TĚCHTO PODMÍNEK:
AI MUSÍ:
1.	výslovně uvést, ze kterých bloků čerpá
(např. „Tato odpověď vychází z bloků U02B02, U02B05 a U02B03.“)
2.	používat výhradně informace obsažené v blocích systému OPORA ŘÍZENÍ
3.	nepoužívat obecné znalosti, vlastní výklady ani právní informace mimo systém
4.	nevytvářet závěry, které nelze rekonstruovat z obsahu uvedených bloků

2A. NAVIGAČNÍ ROZŠÍŘENÍ DOTAZU (ŘÍZENÁ NAVIGACE BLOKŮ)
Pokud AI na základě navigační vrstvy B00 vyhodnotí, že dotaz tematicky přesahuje obsah aktuálního bloku, AI MUSÍ:
1.	identifikovat tematicky související bloky,
2.	upozornit uživatele na možnost rozšíření dotazu,
3.	nabídnout označení souvisejících bloků bez jejich automatického použití.
AI může uvést například:
„Pro přesnější odpověď může být vhodné doplnit dotaz o informace z bloku U01B03 — Dokumentace, evidence a práce s informacemi.“
Navigační rozšíření slouží pouze k tematickému upřesnění dotazu a nesmí obsahovat věcné řešení ani interpretaci.

3. CO AI NESMÍ ANI V ROZŠÍŘENÉM REŽIMU
AI NESMÍ:
– používat informace mimo systém OPORA ŘÍZENÍ
– domýšlet chybějící informace
– aplikovat analogii
– zobecňovat nad rámec obsahu bloků
– odpovídat stylem „v praxi se postupuje“, „obvykle“, „zpravidla“
– vytvářet nové právní výklady

4. KDY AI MUSÍ ODMÍTNOUT ODPOVĚĎ
Pokud informace nejsou obsaženy v žádném relevantním bloku systému, AI MUSÍ:
1.	výslovně uvést, že systém neposkytuje dostatečné informace,
2.	neuvádět žádné věcné řešení,
3.	doporučit tematickou oblast nebo blok, nikoli vlastní výklad.

5. STRUKTURA ODPOVĚDI AI
Každá odpověď musí obsahovat:
Použité bloky:
(seznam bloků, ze kterých AI čerpala)
Věcná odpověď:
(rekonstruovatelná výhradně z obsahu těchto bloků)
Navigační instrukce pro AI

6. NAVIGAČNÍ SOUVISLOSTI BLOKŮ
Tento blok je součástí úrovně U01 systému OPORA ŘÍZENÍ.
Tematické zařazení dotazu a výběr kombinace bloků se řídí blokem:
U01B00 — Tematická navigační vrstva pro AI (system prompt).
AI má před použitím tohoto bloku:
1.	určit tematickou příslušnost dotazu podle B00,
2.	kombinovat tento blok pouze s dalšími tematicky odpovídajícími bloky,
3.	nevykládat tento blok izolovaně, pokud situace přesahuje jeho vymezení.

//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO 
U01B02H024 — Cizinci – vzdělávání v mateřských školách

Cizinci - vzdělávání v mateřských školách

§ 20 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Vzdělávání cizinců a osob pobývajících dlouhodobě v zahraničí
(1) Občané Evropské unie a jejich rodinní příslušníci mají přístup ke vzdělávání a školským službám podle tohoto zákona za stejných podmínek.
(2) Osoby, které nejsou uvedeny v odstavci 1, mají za stejných podmínek jako občané Evropské unie přístup:
a) k základnímu vzdělávání, včetně vzdělávání při výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy, pokud pobývají na území České republiky,
b) ke školnímu stravování a k zájmovému vzdělávání poskytovanému ve školském zařízení pro zájmové vzdělávání v pravidelné denní docházce, pokud jsou žáky základní školy, odpovídajícího ročníku střední školy nebo odpovídajícího ročníku konzervatoře,
c) ke střednímu vzdělávání a vyššímu odbornému vzdělávání, včetně vzdělávání při výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy, pokud pobývají oprávněně na území České republiky,
d) k předškolnímu vzdělávání, základnímu uměleckému vzdělávání, jazykovému vzdělávání a ke školským službám podle tohoto zákona, pokud mají právo pobytu na území České republiky (Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců) na dobu delší než 90 dnů (Čl. 10 písm. b) směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 o povolení k pobytu), popřípadě pokud jsou osobami oprávněnými pobývat na území České republiky za účelem výzkumu (Čl. 12 směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro příjímání státních příslušníků), azylanty, osobami požívajícími doplňkové ochrany (Čl. 23 odst. 2 a čl. 27 směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách), žadateli o udělení mezinárodní ochrany (Čl. 10 odst. 1 směrnice Rady 2003/9/ES ze den 27. ledna 2003, kterou se stanoví minimální normy) nebo osobami požívajícími dočasné ochrany (Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů).
(3) Osoby uvedené v odstavci 2 písm. c) a d) se stávají dětmi, žáky nebo studenty příslušné školy nebo školského zařízení za podmínek stanovených tímto zákonem, pokud řediteli školy nebo školského zařízení prokáží nejpozději při zahájení vzdělávání nebo poskytování školských služeb oprávněnost svého pobytu na území České republiky. Oprávněnost pobytu na území České republiky se prokazuje dokladem podle zvláštního právního předpisu (Zákon č. 326/1999 Sb., Zákon č. 325/1999 Sb., Zákon č. 221/2003 Sb.).
(4) Přijímací zkoušku ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura při přijímacím řízení ke vzdělávání ve střední a vyšší odborné škole, pokud je jeho součástí, promine ředitel školy na žádost osobě, která se
a) vzdělává ve škole mimo území České republiky ve školním roce, ve kterém podává přihlášku ke vzdělávání, a vzdělávala se ve škole mimo území České republiky alespoň 1 školní rok ze 3 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém podává přihlášku, nebo 
b) vzdělávala ve škole mimo území České republiky alespoň 2 školní roky ze 3 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém podává přihlášku ke vzdělávání.  
Výklad
Pro přehlednost se původní odstavec 4 rozděluje do tří odstavců. Odstavec 4 upravuje úlevy u přijímacích zkoušek.
Provádí se formální úprava v počtu let potřebných pro úlevu u přijímacích zkoušek. Systém jinak zůstává stejný. Uchazeč, který po určitou dobu studoval v zahraničí, má právo na prominutí přijímací zkoušky z oboru vzdělání Český jazyk a literatura. To znamená, že se mu jednak promíjí písemný test ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura (§ 60b odst. 2) jednotné přijímací zkoušky. Dále se mu promíjí i test školní přijímací zkoušky ověřující znalosti ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura. Pokud škola koná např. test obecných studijních předpokladů, pak uchazeč nekoná konkrétní úlohy, které ověřují dané znalosti, nebo mu nejsou započteny. Uchazeči se tedy promíjí úlohy, které ověřují znalosti gramatiky, pravopisu, slovotvorby, větné stavby aj. Ostatní přijímací zkoušky, zejména test z matematiky, však uchazeč koná, a to i přesto, že mohou ověřovat obecné znalosti českého jazyka (např. slovní úlohy v matematice).
Dále se jednoznačně stanoví podmínky, které musí uchazeč splnit, aby měl nárok. Obecně platí pravidlo 2 let v zahraničí z posledních 4, přičemž rok, kdy uchazeč podává přihlášku, se do těchto let započítává. Např. uchazeč se vzdělával ve škole v zahraničí do školního roku 2020/2021 včetně a ve školním roce 2021/2022 se vzdělával v 9. ročníku v základní škole v ČR. Tento uchazeč má nárok na úlevu při podání přihlášky v únoru 2022. Pokud uchazeč neuspěje a ve školním roce 2022/2023 se nevzdělává, má opět úlevu při podání přihlášky v únoru 2023. Pokud by však ani tehdy uchazeč neuspěl, v únoru 2024 již úlevu mít nebude, neboť v posledních 4 letech byl pouze 1 rok v zahraničí.
(5) Osoba, které byla prominuta přijímací zkouška podle odstavce 4, musí mít znalost českého jazyka nezbytnou pro vzdělávání v daném oboru vzdělání, kterou škola ověří rozhovorem.
(6) Podmínky a způsob konání maturitní zkoušky upraví ředitel školy na žádost osobě, která se
a) vzdělává ve škole mimo území České republiky ve školním roce, ve kterém koná maturitní zkoušku, a vzdělávala se ve škole mimo území České republiky alespoň 1 školní rok ze 7 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém podává přihlášku k této zkoušce, nebo 
b) vzdělávala ve škole mimo území České republiky alespoň 2 školní roky ze 7 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém podává přihlášku k této zkoušce. 
(7) Žádost podle odstavce 4 je součástí přihlášky ke vzdělávání ve střední nebo vyšší odborné škole, žádost podle odstavce 6 je součástí přihlášky k maturitní zkoušce, opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce.
(8) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem úpravu podmínek a způsobu konání zkoušky podle odstavce 6 a způsob hodnocení osob podle odstavců 4 a 6.      
Výklad
K odstavci 5: Stávající povinnost školy ověřit rozhovorem znalost českého jazyka osoby, které byla zkouška prominuta, zůstává zachována. Nebude-li znalost českého jazyka rozhovorem prokázána, nemůže být uchazeč do daného oboru vzdělání přijat.
K odstavci 6: Jednoznačně se stanoví podmínky, které musí uchazeč splnit, aby měl nárok na úlevu u maturitní zkoušky. Pro úlevu u maturitní zkoušky obecně platí pravidlo 2 let v zahraničí z posledních 8, přičemž rok, kdy uchazeč podává přihlášku, se do těchto let započítává.
K odstavci 7: Zakotvuje se výslovně v zákoně, že žádost o prominutí přijímací zkoušky ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura a žádost o úpravu podmínek a způsobu konání maturitní zkoušky pro osoby vzdělávající se v předcházejících letech po dobu stanovenou zákonem ve škole mimo území České republiky, je součástí přihlášky ke vzdělávání ve střední škole nebo vyšší odborné škole, resp. přihlášky k maturitní zkoušce, opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce.
K odstavci 8: Stanoví se zmocnění pro vydání vyhlášky. Stávající podoba zmocnění již nesplňuje současné legislativně-technické požadavky.
(9) Pro žáky, kteří jsou dětmi osoby se státní příslušností jiného členského státu Evropské unie, a kteří na území České republiky, kde taková osoba vykonává nebo vykonávala pracovní činnost v základním pracovněprávním vztahu nebo samostatně výdělečnou činnost, nebo na území České republiky studuje, anebo získala právo pobytu na území České republiky z jiného důvodu13) dlouhodobě pobývají a kteří plní povinnou školní docházku podle tohoto zákona, zajistí krajský úřad příslušný podle místa pobytu žáka ve spolupráci se zřizovatelem školy 
a) bezplatnou přípravu k jejich začlenění do základního vzdělávání, zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám těchto žáků, 
b) podle možností ve spolupráci se zeměmi původu žáka podporu výuky mateřského jazyka a kultury země jeho původu, která bude koordinována s běžnou výukou v základní škole. 
(10) Krajský úřad vykonává činnosti podle odstavce 9 písm. a) i pro ostatní cizince a pro občany České republiky, kteří mají obdobné potřeby k začlenění jako cizinci.
Výklad
Navrhuje se, aby kromě cizinců měli nárok na bezplatnou jazykovou přípravu rovněž čeští občané, kteří mají prokazatelně obdobné integrační potřeby jako cizinci. Jedná se o zásadní preventivní krok ke zmírnění jejich školní neúspěšnosti. Doposud bylo posílení výuky českého jazyka možné v rámci podpůrných opatření, ale je žádoucí poskytovat těmto žákům podporu bez nutnosti vyšetření ve školském poradenském zařízení na základě posouzení přímo ve škole a je efektivní, aby mohli být nárokově začleněni do skupin pro jazykovou přípravu cizinců zřizovaných podle § 10 až § 11 vyhlášky č. 48/2005 Sb.
(11) Krajský úřad zajistí přípravu pedagogických pracovníků, kteří budou uskutečňovat vzdělávání podle odstavce 9.
(12) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem formu, obsah a organizaci bezplatné přípravy podle odstavce 9 písm. a).

§ 28 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Dokumentace škol a školských zařízení
(2) Školní matrika školy podle povahy její činnosti obsahuje tyto údaje o dítěti, žákovi nebo studentovi:
a) jméno a příjmení, rodné číslo, popřípadě datum narození, nebylo-li rodné číslo dítěti, žákovi nebo studentovi přiděleno, dále státní občanství, místo narození a místo trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince nebo místo pobytu v zahraničí, nepobývá-li dítě, žák nebo student na území České republiky,

§ 50 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů
Pozor! Pro mateřské školy pouze inspirativní informace

 (4) Pokud se cizinec neúčastní vyučování nepřetržitě po dobu nejméně 60 vyučovacích dnů, nedoloží důvody své nepřítomnosti v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem a ani po následné písemné výzvě ředitele školy zaslané na poslední známou adresu zákonného zástupce cizince ve lhůtě 15 dnů ode dne odeslání výzvy nesdělí, že bude i nadále navštěvovat danou školu, přestává být dnem následujícím po uplynutí této lhůty žákem školy.

§ 183b zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(1) V tomto zákoně se za občana Evropské unie považuje i občan Švýcarské konfederace a občan smluvního státu Smlouvy o Evropském hospodářském prostoru.
(2) V tomto zákoně se za rodinného příslušníka občana Evropské unie považuje cizinec, který není občanem Evropské unie a může na území České republiky pobývat z důvodu svého postavení
a) rodinného příslušníka občana Evropské unie podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky,
b) osoby, na kterou se ustanovení zákona o pobytu cizinců na území České republiky, týkající se rodinných příslušníků občanů Evropské unie, vztahují obdobně.
(3) Stejná práva a povinnosti jako občan Evropské unie má podle tohoto zákona:
a) dlouhodobě pobývající rezident v Evropském společenství na území České republiky,
b) dlouhodobě pobývající rezident v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie, jemuž bylo na území České republiky uděleno povolení k pobytu,
c) osoba, které bylo na území České republiky uděleno povolení k pobytu z důvodu jejího postavení rodinného příslušníka dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie,
d) držitel povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle zvláštního právního předpisu.
(4) Osoba, která má odvozen svůj pobyt na území České republiky od nositele oprávnění ke sloučení rodiny, má podle tohoto zákona přístup ke vzdělávání a školským službám za stejných podmínek jako nositel tohoto oprávnění.

§ 1d vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání ve znění pozdějších předpisů

Maximální počet hodin přímé pedagogické činnosti pro mateřské školy zřizované územními samosprávnými celky nebo svazky obcí financovaný ze státního rozpočtu
(11) PHmax stanovený pro pracoviště se za každou skupinu podle § 1e odst. 1 zvyšuje o 1 hodinu.

§ 1e vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání

Organizace vzdělávání ve skupinách pro jazykovou přípravu
(1) Pokud počet dětí, pro které je předškolní vzdělávání povinné a které jsou cizinci nebo občany České republiky, kteří mají obdobné potřeby k začlenění jako cizinci, je alespoň 4 děti v jednotlivém místě poskytování vzdělávání, v případě lesní mateřské školy v jednotlivém území, kde zejména probíhá pedagogický program a kde má škola zázemí, ředitel mateřské školy zřídí skupinu nebo skupiny pro bezplatnou jazykovou přípravu pro zajištění plynulého přechodu do základního vzdělávání (dále jen „jazyková příprava“) zvlášť pro jednotlivá místa poskytovaného vzdělávání, v případě lesní mateřské školy zvlášť pro jednotlivá území.
(2) Mateřská škola dětem ve skupině poskytuje jazykovou přípravu v rozsahu 1 hodiny týdně.
(3) Skupina pro jazykovou přípravu má nejvýše 8 dětí podle odstavce 1. Další skupinu pro jazykovou přípravu lze zřídit, pokud je do dosavadní skupiny zařazeno 8 dětí podle odstavce 1.
(4) Ředitel mateřské školy může na základě posouzení potřebnosti jazykové podpory dítěte zařadit do skupiny pro jazykovou přípravu jiné děti než uvedené v odstavci 1, a to i do vyššího počtu než 8 dětí, pokud to není na újmu kvality jazykové přípravy dětí podle odstavce 1.

Soubor pedagogicko-organizačních informací pro školy na školní rok 2025/2026

4.2   Vzdělávání cizinců v předškolním vzdělávání 
Vzdělávání cizinců v předškolním vzdělávání probíhá v rámci běžné činnosti. V případě, že se jedná o mateřskou školu s větším zastoupením cizinců v povinném předškolním vzdělávání, vzniká skupina pro jazykovou přípravu. Děti v přípravných třídách mají nárok se účastnit jazykové přípravy v základní škole. 

Nadále platí, že cizinci mají nárok na bezplatnou jazykovou přípravu v rámci předškolního vzdělávání. Národní pedagogický institut ČR nabízí školám bezplatně mnoho podpůrných aktivit – metodické materiály, vzdělávání, tlumočnické a překladatelské služby a služby adaptačního koordinátora, který je nově příchozímu cizinci k dispozici po jeho nástupu do školy. Veškeré informace naleznete zde.

Od 1. 9. 2025 dochází novelou vyhlášky č. 14/2005 Sb. k rozšíření cílové skupiny jazykové podpory. Nově sem spadají také čeští občané, kteří mají obdobné potřeby k začlenění jako cizinci. Z tohoto důvodu byl také rozšířen statistický výkaz o položku týkající se nedostatečné znalosti vyučovacího jazyka. Tuto položku je nutné nově vyplnit u všech dětí v MŠ. 

11.1 Novela Lex Ukrajina 
Novela zveřejněná ve Sbírce zákonů pod č. 24/2025 Sb. s účinností od 11. února 2025 přinesla zejména tyto změny: 
• Umožnila prodloužení dočasné ochrany a platnost všech pravidel obsažených v zákoně Lex Ukrajina pro oblast regionálního školství na dobu neurčitou. 
• Působnost zákona se rozšířila i na osoby s novým typem pobytu „zvláštní dlouhodobý pobyt“. Pokud se v zákoně hovoří obecně o „cizinci“ bez bližšího upřesnění, myslí se tím vždy i osoba s novým typem pobytu. Pokud některá ustanovení hovoří o cizinci, který požívá dočasné ochrany po dobu kratší než 12 měsíců, pak dané ustanovení nezahrnuje osobu s novým typem pobytu. 
• Umožnila konání tzv. zvláštního zápisu do prvních tříd základních škol pro děti s dočasnou ochranou. O tom, zda škola zvláštní zápis uskuteční či zda bude jeden společný termín pro všechny, rozhoduje ředitel školy po dohodě se zřizovatelem. Pokud se zvláštní zápis ve škole uskuteční, musí jej ředitel školy vyhlásit nejpozději spolu s vyhlášením běžného zápisu podle školského zákona. 
• Povinnost krajského úřadu evidovat a případně předat údaje o cizincích s hlubokým mentálním postižením ministerstvu. Do konce března 2025 docházelo k přeregistraci osob s dočasnou ochranou u Ministerstva vnitra. Školy nemusí ověřovat, zda došlo u dětí, žáků a studentů k prodloužení dočasné ochrany ani ke změně na zvláštní dlouhodobý pobyt. Všechny změny vyplývající z novely jsou promítnuty do aktualizované metodiky k zákonu Lex Ukrajina školství. 

11.2 Bezplatná jazyková příprava 
Cizinci mají nárok na bezplatnou jazykovou přípravu v předškolním, základním i středním vzdělávání.

Národní pedagogický institut ČR nabízí školám bezplatně mnoho podpůrných aktivit – metodické materiály, vzdělávání, tlumočnické a překladatelské služby a služby adaptačního koordinátora, který je nově příchozímu cizinci k dispozici po jeho nástupu do školy. Všechny informace naleznete zde.

Přijímání cizinců do mateřské školy– specifika 2025

Tento materiál je určen vedoucím pracovníkům mateřských škol a uvádí přehled specifik, která se vztahují na přijímání dětí-cizinců k předškolnímu vzdělávání. Cí¬lem je pomoci mateřské škole rozlišit, jak má postupovat v jednotlivých případech, které mohou v rámci procesu přijímání dětí-cizinců k předškolnímu vzdělávání na¬stat. 

Materiál zahrnuje: 
I Informativní části (označené piktogramem I) – v těchto pasážích MŠMT informuje o ně¬kterých zásadních skutečnostech, odkazuje na jiné zdroje informací, stanoviska jiných správních úřadů apod. 
D Doporučující části (označené piktogramem D) – v těchto pasážích MŠMT metodicky podporuje školy s tím záměrem, aby dodržením níže uvedených doporučených postupů vytvořily optimální podmínky pro vzdělávání dětí. 
§ Závazné části (označené piktogramem §) – v těchto pasážích MŠMT poskytuje informace vyplývající ze stěžejních právních předpisů. 

STRUČNÝ PŘEHLED 
Uvádíme přehled základních témat, která jsou v dokumentu dále podrobněji vysvětlena.
která jsou v dokumentu dále podrobněji vysvětlena. 
	DÍTĚ VE VĚKU PŘEDŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (MIMO POVINNÉ)	DÍTĚ VE VĚKU POVINNÉHO PŘEDŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
oprávněný pobyt v ČR 	je podmínkou pro přijetí (občan EU nedokládá) 	je podmínkou pro přijetí (občan EU nedokládá) 
znalost češtiny 	není podmínkou pro přijetí 	není podmínkou pro přijetí 
povinnost vzdělávat se v MŠ 	není povinnost 	je povinnost při pobytu v ČR 90 dní a déle 
spádovost 	dle místa pobytu v registru obyvatel 	dle místa pobytu v registru obyvatel 
očkování (či imunita nebo kontraindikace) 	je podmínkou pro přijetí 	není podmínkou pro přijetí 
naplněnost tříd / MŠ 	stejný postup jako u občanů ČR 	stejný postup jako u občanů ČR

PRÁVO BÝT VZDĚLÁVÁN 
(§ 20 odst. 2 písm. d) zákona č. 561/2004 Sb.) 
§ Děti-cizinci mají právo na poskytování předškolního vzdělávání stejně jako občané ČR, pokud nastane jedna z možností: 
• mají právo pobytu na území ČR na dobu delší než 90 dnů (občan EU má vždy), 
• jsou azylanty, 
• jsou osobami požívajícími doplňkové ochrany, 
• jsou žadateli o udělení mezinárodní ochrany, 
• jsou osobami požívajícími dočasné ochrany. 
I Dítěti-cizinci nesmí být odepřeno přijetí do mateřské školy z důvodu neznalosti českého jazyka. 

POVINNOST VZDĚLÁVAT SE 
(§ 34a odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb.) 
§ Povinné předškolní vzdělávání se vztahuje na: 
• občany jiného členského státu EU, kteří na území ČR pobývají déle než 90 dnů, 
• jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území ČR trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, 
• na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany. 
§ Povinné předškolní vzdělávání se nevztahuje na děti-cizince s hlubokým mentálním po¬stižením. 

PŘEDNOSTNÍ PRÁVO NA PŘIJETÍ 
(§ 34 odst. 3 a 4 zákona č. 561/2004 Sb., § 93 odst. 1 a 2 zákona č. 326/1999 Sb.) 
I Děti-cizinci mají přednostní právo na přijetí v posledním roce před zahájením povinné školní docházky stejně jako české děti. 
§ Pro posouzení spádovosti platí stejné podmínky jako pro občany ČR, přičemž u dítěte-ci¬zince se uvádí místo pobytu na území ČR. 
I Pokud se ředitel školy dozví, že místo pobytu dítěte-cizince uvedené v registru obyvatel, do něhož mají přístup orgány veřejné moci (v tomto případě zejména obce), neodpovídá faktickému bydlišti, které zákonný zástupce uvádí za účelem určení spádovosti školy, ředi tel školy vyzve zákonného zástupce, aby před rozhodnutím o žádosti provedl změnu místa pobytu u Ministerstva vnitra ČR a toto následně řediteli doložil. 

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ – ŽÁDOST O PŘIJETÍ K PŘEDŠKOLNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ 
(zákon č. 500/2004 Sb.) 
I Přijímání je vždy vedeno ve správním řízení. 
I Žádost o přijetí ke vzdělávání se podává v českém jazyce. Účastníci řízení mohou jednat a písemnosti mohou být předkládány i v jazyce slovenském. U ostatních cizinců ředitel školy akceptuje také dvojjazyčnou přihlášku, přičemž pro cizince pobývajících na území ČR z důvodu ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny zveřejnilo MŠMT vzor. 
I Žádost o přijetí za nezletilého uchazeče podává: 
• zákonný zástupce dítěte-cizince (v případě žadatelů pobývajících na území ČR z důvodu ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny: podle ukrajinského práva může být zákonným zástupcem i prarodič či zletilý sourozenec), 
• osoba, která má dítě-cizince svěřené do péče, 
• obecný opatrovník (určený soudem), 
• ústavní zařízení, do jehož péče je dítě-cizinec svěřeno. 

CO MUSÍ DOLOŽIT ZÁKONNÝ ZÁSTUPCE DÍTĚTE-CIZINCE 
(§ 36 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., § 5b odst. 1 zákona č. 67/2022 Sb., § 50 zákona č. 258/2000 Sb., § 20 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb.) 
I Při přijetí dítěte-cizince je nutné 
• ověřit identitu zákonného zástupce (zákonný zástupce zpravidla předloží cestovní do¬klad), 
• ověřit identitu dítěte-cizince (cestovní doklad, případně rodný list), 
• vyžádat si údaj o trvalém či přechodném pobytu a statusu dítěte-cizince (doklad zákon¬ný zástupce dokládá, pokud se jedná o azylanta nebo žadatele o azyl, dítě s dočasnou ochranou, dítě s dodatkovou ochranou v ČR). 
§ V případě dětí-cizinců, které v ČR pobývají v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, škola eviduje: 
• číslo vízového štítku, pokud jej má dítě-cizinec na vízu vyznačeno, 
• nebo číslo cestovního dokladu a průkazu o povolení k dlouhodobému pobytu.
I U dětí-cizinců, na které se nevztahuje povinné předškolní vzdělávání, je nutné doložit po¬tvrzení o povinném očkování. V případě, že dítě-cizinec nebylo očkováno podle očkova¬cího kalendáře, musí zákonný zástupce doložit lékařské potvrzení, že je dítě-cizinec proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci. Potvrzení o očkování vydává praktický lékař pro děti a dorost v ČR. 
§ Nejpozději při zahájení vzdělávání musí zákonný zástupce dítěte-cizince prokázat řediteli školy oprávněnost pobytu dítěte-cizince na území ČR. 
I Oprávnění k pobytu na území ČR se dokládá zejména vízem k pobytu nad 90 dnů, prů¬kazem o povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, průkazem žadatele o udělení mezinárodní ochrany, průkazem povolení k pobytu azylanta, průkazem oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany. 
I Pokud žadatel nepředloží požadované doklady: 
• potvrzení o očkování – jde o vadu žádosti; ředitel školy vyzve žadatele k odstranění nedo¬statku a poskytne mu přiměřenou lhůtu k nápravě, 
• oprávnění k pobytu – oprávnění k pobytu žadatel předkládá nejpozději v den nástupu do mateřské školy; nebude-li doklad předložen, nemůže dítě do mateřské školy nastoupit. 
I Jestliže poté, co se dítě-cizinec stane dítětem MŠ, dítě-cizinec pozbude svého oprávnění k pobytu na území ČR, nepřestává být dítětem MŠ (MŠ jej nemůže z tohoto důvodu vyloučit). 

PROBLEMATIKA NEJVYŠŠÍHO POVOLENÉHO POČTU DĚTÍ MATEŘSKÉ ŠKOLY 
(§ 23 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., § 2 odst. 1 – 4 zákona č. 67/2022 Sb.) 
I Není-li ve třídě, kam by mělo být dítě-cizinec přijato, volné místo a nejvyšší povolený po¬čet dětí mateřské školy zapsaný ve rejstříku škol a školských zařízení není zcela využit, může ředitel školy požádat zřizovatele školy o výjimku z nejvyššího počtu dětí ve třídě až o 4 děti v souladu s § 23 odst. 5 školského zákona. Nelze však překročit nejvyšší povolený počet dětí mateřské školy, jenž je uveden v rejstříku škol a školských zařízení. 
§ Pokud z kapacitních důvodů nelze přijmout dítě-cizince s povinností předškolního vzdě¬lávání s místem pobytu ve spádové oblasti, kterému byla v ČR poskytnuta dočasná ochra¬na v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, nebo které je držitelem prů¬kazu o povolení k dlouhodobému pobytu ze stejného důvodu, postupuje se následovně: 
• Ředitel: Jestliže ředitel spádové školy dítě-cizince z důvodu plné kapacity nepřijme, do 5 dnů informuje o této situaci zřizovatele. 
• Zřizovatel: Zřizovatel projedná s řediteli ostatních mateřských škol, které zřizuje, mož¬nost přijetí dítěte-cizince v některé z těchto škol. Pokud zřizovatel žádnou další školu nezřizuje nebo do žádné z ostatních jím zřizovaných škol není z důvodu kapacity možné dítě-cizince přijmout, informuje zřizovatel příslušný krajský úřad.
• Krajský úřad: Krajský úřad určí po projednání s ostatními zřizovateli a řediteli škol jinou školu ve své působnosti, kam bude možné dítě-cizince přijmout. Krajský úřad je opráv¬něn tímto postupem po projednání „určit“ nejenom školu zřizovanou obcí či svazkem obcí, ale také školu soukromého či církevního zřizovatele. Pokud z důvodu plné kapacity všech škol zřizovaných v určitém kraji nelze dítě-cizince přijmout, krajský úřad o situaci informuje MŠMT. 
• MŠMT: MŠMT určí jiný kraj, ve kterém bude dítě-cizinec přijato. 
I Není potřeba, aby zřizovatel, krajský úřad nebo MŠMT vedli o tomto koordinačním postupu řízení. Mohou činit i neformální jednání. Podstatné však je, aby „určená“ škola byla v nej¬lepším zájmu dítěte-cizince, respektive rodiny dítěte-cizince, vybrána co nejdříve a v při¬měřené dojezdové vzdálenosti od místa pobytu dítěte-cizince (podle zákona je nutné při¬hlížet k místu pobytu dítěte-cizince). 

ZVLÁŠTNÍ ZÁPISY PRO DĚTI-CIZINCE S DOČASNOU OCHRANOU 
(§ 2 zákona č. 67/2022 Sb.) 
§ Pro děti-cizince s dočasnou ochranou, které v ČR pobývají v souvislosti s ozbrojeným kon¬fliktem na území Ukrajiny, není možné pořádat zvláštní zápisy do MŠ. Tyto děti se zapi¬sují ve stejném termínu jako ostatní děti. 

ZÁPIS JMÉNA A RODNÉHO ČÍSLA DÍTĚTE-CIZINCE DO ŠKOLNÍ MATRIKY 
(§ 19 odst. 4 zákona č. 111/2009 Sb., § 158 odst. 17 zákona č. 326/1999 Sb.) 
I Do školní matriky se zapisuje jméno a příjmení dítěte-cizince ve tvaru uvedeném v cestov¬ním dokladu, a to v latince. Pokud je identita dítěte-cizince doložena pouze originálním rodným listem vydaným v zahraničí a přepis jména do latinky není evidentní, škola požádá zákonného zástupce o úřední překlad rodného listu do českého jazyka a následně zapíše do školní matriky jméno a příjmení z tohoto překladu. 
I Pokud nemá dítě-cizinec Ministerstvem vnitra přiděleno české rodné číslo, škola ve školní matrice místo rodného čísla uvede kód ve tvaru RRNNDDXXXX, kde RR = poslední dvoj¬číslí roku narození, NN u mužů = MM (pořadové číslo měsíce), u žen MM+50, DD = den narození, a místo XXXX se dosadí znak „X“+ trojmístné pořadové číslo přidělené jedno¬značně školou.

POMOC PŘI ŘEŠENÍ JAZYKOVÉ BARIÉRY 
D Přeložené dokumenty: Překlady pro mateřské školy | Zapojmevšechny.cz 
D Tlumočení a překladatelství zdarma: Tlumočení a překladatelství | Zapojmevšechny.cz 
D Bezplatné služby adaptačního koordinátora pro děti-cizince v povinném předškolním vzdělávání: Adaptační koordinátoři | Zapojmevšechny.cz 

NAHLÍŽENÍ DO REGISTRU OBYVATEL 
I K ověření místa pobytu mohou obce využít manuál Ministerstva vnitra.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U01B02H053 — Dohled nad dětmi a nezletilými žáky

Dohled nad dětmi a nezletilými žáky
 
§ 29 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Bezpečnost a ochrana zdraví ve školách a školských zařízeních
(1) Školy a školská zařízení jsou při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb povinny přihlížet k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků a studentů a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů.
(2) Školy a školská zařízení zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a poskytují žákům a studentům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Ministerstvo stanoví vyhláškou opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání ve školách a školských zařízeních a při činnostech s ním souvisejících.
(3) Školy a školská zařízení jsou povinny vést evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, k nimž došlo při činnostech uvedených v odstavci 2, vyhotovit a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím. Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, jimž se záznam o úrazu zasílá.
(4) Žáci mohou při vzdělávání a poskytování školských služeb ve školách a školských zařízeních a s ním přímo souvisejících činnostech
a) nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické, které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem, pouze pod dohledem osoby s odbornou způsobilostí podle zákona upravujícího ochranu veřejného zdraví (§ 44b zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví) vykonávaným způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,
b) nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo směsmi neuvedenými v písmenu a) nebo vykonávat činnosti spojené s nebezpečnou expozicí prachu nebo biologickým činitelům, které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem, pouze pod dohledem odpovědné osoby, která vykonává pedagogickou činnost a splňuje požadavky stanovené prováděcím právním předpisem, nebo instruktora na pracovišti právnických nebo fyzických osob, kde žáci vykonávají praktické vyučování, vykonávaným způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou 
a) látky, směsi, prachy a biologické činitele uvedené v odstavci 4, se kterými mohou žáci nakládat při základním, středním a zájmovém vzdělávání, při poskytování školských služeb a s ním přímo souvisejících činnostech, 
b) podmínky nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi a způsob výkonu dohledu při tomto nakládání a podmínky výkonu činností spojených s nebezpečnou expozicí prachu a biologickým činitelům, způsob výkonu dohledu při těchto činnostech a požadavky na osobu vykonávající dohled při těchto činnostech.

§ 164 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů
 
(1) Ředitel školy a školského zařízení
h) odpovídá za zajištění dohledu nad dětmi a nezletilými žáky ve škole a školském zařízení.

Doporučení MŠMT pro mateřské školy k problematice pozdního vyzvedávání dítěte z mateřské školy po ukončení provozu č.j. MSMT-36418/2015 V Praze dne 8.12.2015

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) připravilo pro mateřské školy doporučení k problematice pozdního vyzvedávání dítěte z mateřské školy po ukončení provozu. Cílem je formulovat vhodné řešení této krizové situace, které by bylo jak v souladu s právními předpisy, tak co nejméně stresující pro dítě.

Škoda způsobená tím, kdo nemůže posoudit následky svého jednání

§ 2920 zákona č. 89/2012, občanský zákoník

(1) Nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, nahradí způsobenou škodu, pokud byl způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky; poškozenému náleží náhrada škody i tehdy, nebránil-li se škůdci ze šetrnosti k němu.
(2) Nebyl-li nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky, má poškozený právo na náhradu, je-li to spravedlivé se zřetelem k majetkovým poměrům škůdce a poškozeného.

§ 2921 zákona č. 89/2012, občanský zákoník

Společně a nerozdílně se škůdcem nahradí škodu i ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled. Není-li škůdce povinen k náhradě, nahradí poškozenému škodu ten, kdo nad škůdcem zanedbal dohled.
 
Vykonává-li dohled organizace, její pracovníci dohledem pověření sami za škodu takto vzniklou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena.
Zákon nestanovuje určitý věk, odkdy je nezletilý odpovědný za způsobenou škodu. Je třeba vždy v konkrétním případě uvážit, zda nezletilý byl schopen své jednání ovládnout a posoudit jeho následky. Také náležitý dohled je nutno posoudit podle povahy věci a okolností jednotlivých případů.
Například stane-li se žákovi úraz ve třídě a škola prokáže, že vyučující řádně vykonával dohled v prostorách k tomu určených a vybavení třídy bylo odpovídající, zprostí se odpovědnosti.
Nový občanský zákoník zavádí tzv. kritérium spravedlivosti. Nebyl-li nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky, má poškozený právo na náhradu, je-li to spravedlivé se zřetelem k majetkovým poměrům škůdce a poškozeného.“ Zde je nový výklad tohoto ustanovení. Zavádí se princip, podle kterého ten, kdo zanedbal nad nezletilým dohled, odpovídá za újmu společně a nerozdílně. Dohlížející osoba plně hradí škodu v případě, kdy není odpovědný samotný škůdce. Zatímco dle dřívější úpravy osoba vykonávající dohled byla za škodu plně odpovědná, pokud škůdce nebyl schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, nyní ani tato skutečnost škůdce odpovědnosti nezbavuje a bylo zavedeno kritérium spravedlivosti pro požadavek náhrady škody.

§ 5 vyhlášky č. 14/2005 Sb,. o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů
 
Péče o zdraví a bezpečnost dětí
(1) Právnická osoba, která vykonává činnost mateřské školy, vykonává dohled nad dítětem od doby, kdy je učitel mateřské školy pedagogický pracovník převezme od jeho zákonného zástupce nebo jím pověřené osoby, až do doby, kdy je učitel mateřské školy předá jeho zákonnému zástupci nebo jím pověřené osobě. Předat dítě pověřené osobě lze jen na základě písemného pověření vystaveného zákonným zástupcem dítěte.

§ 6 vyhlášky č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení 
 
Dohled nad žáky
(1) Dohled (například § 29 odst. 2 a § 164 odst. 1 písm. b) školského zákona, § 5 vyhlášky č. 14/2005 Sb., § 3 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky) k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ve škole nebo školském zařízení při výchově a vzdělávání a s nimi souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb se vykonává v zájmu předcházení škodám na zdraví, majetku, přírodě a životním prostředí (§ 2920 a § 2921 zákona č. 89/2012, občanský zákoník).
(2) Ředitel (§ 164 odst. 1 písm. h) školského zákona) školy nebo školského zařízení určuje provádění dohledu nad žáky. Vychází z konkrétních podmínek a přihlíží zejména k vykonávané činnosti, věku žáků a jejich rozumové vyspělosti, dopravním a jiným rizikům.
(3) Pedagogický pracovník koná podle rozvrhu dohled nad žáky zejména ve škole před vyučováním, o přestávkách mezi vyučovacími hodinami, podle potřeby při přecházení žáků mezi budovami školy, do zařízení školního stravování a do školní družiny. Jestliže ředitel školy povolí žákům pobyt ve škole před vyučováním, mezi dopoledním a odpoledním vyučováním nebo po vyučování, zabezpečí jejich dohled. Dohled ve škole začíná nejméně 15 minut před začátkem dopoledního vyučování a 15 minut před začátkem odpoledního vyučování a končí nejdříve ukončením výchovy a vzdělávání nebo poskytováním školských služeb.
(4) Pedagogický pracovník vykonává podle pokynů ředitele dohled i mimo školu a školské zařízení, zejména při kurzech, exkurzích a jiných činnostech vyplývajících ze školních vzdělávacích programů nebo učebních dokumentů, při účasti na soutěžích, přehlídkách, popřípadě při jejich přípravě a na jiných akcích organizovaných školou nebo školským zařízením.
(5) Při akcích konaných mimo školu nebo školské zařízení, kdy místem pro shromáždění žáků není škola nebo školské zařízení, začíná dohled nejpozději 15 minut před dobou shromáždění na určeném místě. Po skončení akce dohled končí na předem určeném místě a v předem stanoveném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce se oznámí nejméně jeden den před konáním akce zákonným zástupcům žáků. 
(6) Dohled může vykonávat vedle pedagogického pracovníka i jiný zletilý zaměstnanec školy nebo školského zařízení, jestliže byl o výkonu tohoto dohledu řádně poučen. O tomto poučení se provede záznam.

§ 2 vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů
 
(7) V ujednání o zajištění školního stravování mezi právnickou osobou vykonávající činnost školy nebo školského zařízení a provozovatelem stravovacích služeb je podle povahy zajišťovaných služeb obsaženo zejména
d) způsob zabezpečení dohledu nad nezletilými strávníky.

Vyhláška MZ č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění pozdějších předpisů

§ 4
Ubytování, vybavení a úklid
(1) Ubytování dětí se zajišťuje odděleně podle pohlaví s výjimkou případů, kdy se společným ubytováním vysloví souhlas zákonný zástupce dítěte. Osoby činné při zotavovací akci jako dozor se ubytují odděleně v blízkosti dětí. Zdravotník se ubytuje v bezprostřední blízkosti ošetřovny s izolací.
§ 7
Stravování
(7) Děti se mohou podílet na přípravě stravy jen před jejím tepelným zpracováním a při pomocných pracích. Na zotavovací akci do 50 účastníků se mohou děti podílet na celé přípravě stravy a jejím výdeji, jsou-li pod dozorem osoby činné při stravování. Zdravotní stav dětí, které se podílejí na přípravě stravy, musí být posouzen zdravotníkem.
§ 8
Režim dne
(3) Osoby činné při zotavovací akci jako dozor průběžně kontrolují oblečení, obuv a lůžkoviny dětí, aby byly chráněny před provlhnutím a nedocházelo k prochladnutí dětí. Dále kontrolují, zda děti dodržují osobní hygienu.
(4) Koupání dětí musí být přizpůsobeno počasí, fyzické zdatnosti dětí a jejich plaveckým schopnostem. Děti se mohou koupat jen za dohledu osoby činné při zotavovací akci jako dozor. Dohled může vykonávat jen osoba, která je schopna poskytnout záchranu tonoucímu. Koupat se děti smějí nejdříve 1 hodinu po hlavním jídle nebo po intenzivním cvičení.

Právní výklad k § 23 zákona o pedagogických pracovnících, Č.j.: MSMT-8154/2013-201 a Č.j.: ČMOS PŠ-/2013-349 

Zejména v souvislosti s exkurzemi a návštěvami vzdělávacích akcí vzniká otázka, zda při nich pedagogický pracovník vykonává dohled nad žáky či přímou pedagogickou činnost. Co je přímou pedagogickou činností lze dovodit z § 2 odst. 1 zákona a § 132 zákoníku práce: jde o přímé působení na vzdělávaného, kterým se uskutečňuje výchova a vzdělávání na základě zákona č. 561/2004 Sb., o  předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Hranice mezi jednotlivými činnostmi může být neostrá a bude vždy záležet na individuálním posouzení případu. Lze však jednoznačně konstatovat, že výkon přímé pedagogické činnosti není výhradně vázán na místo, kde se uskutečňuje vzdělávání nebo kde jsou poskytovány školské služby. O tom, zda bude vykonávána přímá pedagogická činnost, rozhoduje zásadně ředitel školy. Přímou pedagogickou činností nebude nikdy pouhý dohled nad žáky po cestě na mimoškolní akci a z ní, dohled při divadelním, filmovém a podobném představení (pedagogický pracovník zde nemůže na žáky přímo působit). Přímou pedagogickou činností nebude ani doprovod žáků na sportovní (příp. uměleckou nebo jinou) soutěž, což lze mimo jiné dovodit i z toho, že ani v případě trenérů se trenérská činnost na soutěži žáků automaticky neposuzuje jako přímá pedagogická činnost (srov. § 2 odst. 7 nařízení). 

Podle ustáleného výkladu MŠMT je veškerá práce učitelů mateřských škol s dětmi přímou pedagogickou činností. O dohledu nad dětmi lze v mateřských školách uvažovat pouze za předpokladu přítomnosti jiného učitele mateřské školy, který vykonává přímou pedagogickou činnost, pokud počet dětí nepřevyšuje počet dětí připadající na jednu třídu. 

Pomůcka pro ředitele škol při tvorbě školního řádu, čj. MSMT-10862/2015

Školy mají povinnost dítě nebo žáka, který vykazuje známky akutního onemocnění (vysoká horečka, zvracení, průjem), oddělit od ostatních dětí, žáků nebo studentů a zajistit pro ně dohled zletilé fyzické osoby (§ 7 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů).

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U01B02H057 — Dohoda mateřské školy se zákonným zástupcem o docházce dítěte do mateřské 
školy

Dohoda mateřské školy se zákonným zástupcem o docházce dítěte do mateřské školy
§ 1a vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Podrobnosti o organizaci mateřské školy
(4) Ředitel mateřské školy písemně dohodne se zákonným zástupcem dítěte docházku dítěte do mateřské školy. Jedná-li se o děti podle § 34 odst. 10 školského zákona, lze dohodnout prodloužení docházky dítěte, jemuž nebyl rozsah vzdělávání omezen v rozhodnutí o přijetí, nejdříve s účinností od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po uzavření dohody; o uzavření této dohody ředitel mateřské školy neprodleně informuje zákonného zástupce dítěte, které se vzdělává ve zbývající době.

§ 34 odst. 10 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(10) Vzdělává-li se dítě v mateřské škole pravidelně kratší dobu, než odpovídá provozu, v němž je vzděláváno, může se ve zbývající době vzdělávat další dítě, aniž by se započítávalo do počtu dětí v mateřské škole pro účely posouzení souladu s nejvyšším povoleným počtem dětí zapsaným v rejstříku škol a školských zařízení podle § 144 odst. 1 písm. e).

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U01B02H059 — Docházka dítěte do dvou mateřských škol

Docházka dítěte do dvou mateřských škol

§ 34a zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(7) Dítě, na které se vztahuje povinné předškolní vzdělávání, se může vzdělávat ve dvou mateřských školách, jestliže rozhodnutím soudu byla upravena péče o dítě tak, že o něj pečují oba rodiče. Ověření dítěte podle § 34b odst. 3 provádí mateřská škola, ve které dítě zahájilo vzdělávání dříve, pokud k tomu nebyla dohodou rodičů nebo rozhodnutím soudu určena druhá škola. Ředitelé škol, v nichž se dítě vzdělává, dohodnou pravidla spolupráce škol při vzdělávání dítěte. Rozhoduje-li ředitel ve věcech podle § 165 odst. 2, vyžádá si před rozhodnutím vyjádření ředitele druhé školy. Rozhodování ve věcech podle § 34b odst. 4 přísluší pouze řediteli mateřské školy podle věty druhé.

Soubor pedagogicko-organizačních informací pro školy na školní rok 2025/2026

4.5 Povinné předškolní vzdělávání dítěte ve střídavé péči rodičů 
V případě, že rozhodnutím soudu byla upravena péče o dítě tak, že o něj pečují oba rodiče, je možné, aby dítě kombinovalo docházku ve dvou mateřských školách. Dítě v povinném předškolním vzdělávání může docházet do dvou mateřských škol pouze, pokud soud upravil péči o dítě tak, že o něj pečují oba rodiče (dříve střídavá péče). Zákonný zástupce předkládá řediteli mateřské školy takové rozhodnutí soudu. Z jiných důvodů, například vzájemnou dohodou rodičů o střídavé péči, toto v rámci povinné předškolní docházky možné není. Naproti tomu před zahájením plnění povinného předškolního vzdělávání je možné, aby dítě kombinovalo docházku do více mateřských škol. 4.6   Vedení matriky – předávání individuálních údajů o dětech V návaznosti na novelu vyhlášky č. 364/2005 Sb., o dokumentaci škol a školských zařízení, budou nově předávány údaje o podpůrných opatřeních všech stupňů, údaje ze zpráv, doporučení a doporučujících posouzení k odkladu PŠD vydaných ŠPZ a vyjádření k individuálnímu vzdělávání žáka.  Od školního roku 2025/26 (tj. k rozhodnému datu 30. 9. 2025) mají již všechny mateřské školy, a v případě přípravných tříd a přípravných stupňů, i základní školy, povinnost předávat pouze individuální data o dětech. Systémem generované výkazy M 1 a M 4c tak definitivně nahradí výkazy S 1-01 a S 4c-1 a ty zaniknou. Další informace a přehled školních informačních systémů zde: Školní informační systémy (ŠIS) pro mateřské školy - edu.gov.cz 

Mateřské školy, přípravné třídy základních škol a přípravné stupně základní školy speciální, budou od 1. 1. 2026 předávat MŠMT údaje o dnech, ve kterých byly omluveny nebo neomluveny zameškané hodiny povinného předškolního vzdělávání. Mateřské a základní školy, které mají zřízenu přípravnou třídu nebo přípravný stupeň základní školy speciální, by proto měly již od září 2025 vést evidenci zameškaných dnů tak, aby mohly příslušné údaje poprvé vykázat k datu 31. 1. 2026 s termínem předání do 15. 4. 2026.
Školy budou údaje předávat dvakrát ročně, vždy v termínu do 15. 10. a 15. 4. za předchozí pololetí (tj. únor až červen a září až leden). První sběr dat proběhne za období 1. 9. 2025 až 31. 1. 2026 s termínem předání do 15. 4. 2026. 

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U01B02H060 — Docházka dítěte do mateřské školy

Docházka dítěte do mateřské školy

§ 1a vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

(4) Ředitel mateřské školy písemně dohodne se zákonným zástupcem dítěte docházku dítěte do mateřské školy. Jedná-li se o děti podle § 34 odst. 10 školského zákona, lze dohodnout prodloužení docházky dítěte, jemuž nebyl rozsah vzdělávání omezen v rozhodnutí o přijetí, nejdříve s účinností od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po uzavření dohody; o uzavření této dohody ředitel mateřské školy neprodleně informuje zákonného zástupce dítěte, které se vzdělává ve zbývající době.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U01B02H061 — Docházka žáků školní družiny do mateřské školy

Docházka žáků školní družiny do mateřské školy

Věstník MŠMT 6/2019

Oznámení
MŠMT ruší informace o smluvním řešení docházky žáků školní družiny do mateřské školy v okrajových úsecích dne (čj. 17 878/2011-22 ze dne 14.6.2011), která byla ve Věstníku publikována v srpnu 2011. Uvedená skutečnost, kdy mateřské školy na určitý časový úsek suplují činnost školní družiny, je z hlediska právního řádu nepřípustná.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO 
U01B02H118 — Individuální vzdělávání dítěte v mateřské škole

Individuální vzdělávání dítěte v mateřské škole

§ 34b zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Individuální vzdělávání dítěte
(1) Zákonný zástupce dítěte, pro které je předškolní vzdělávání povinné, může pro dítě v odůvodněných případech zvolit, že bude individuálně vzděláváno. Má-li být dítě individuálně vzděláváno převážnou část školního roku, je zákonný zástupce dítěte povinen toto oznámení učinit nejpozději 3 měsíce před počátkem školního roku. V průběhu školního roku lze plnit povinnost individuálního předškolního vzdělávání nejdříve ode dne, kdy bylo oznámení o individuálním vzdělávání dítěte doručeno řediteli mateřské školy, kam bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání.
(2) Oznámení zákonného zástupce o individuálním vzdělávání dítěte musí obsahovat
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné číslo a místo trvalého pobytu dítěte, v případě cizince místo pobytu dítěte,
b) uvedení období, ve kterém má být dítě individuálně vzděláváno,
c) důvody pro individuální vzdělávání dítěte.
(3) Ředitel mateřské školy doporučí zákonnému zástupci dítěte, které je individuálně vzděláváno, oblasti, v nichž má být dítě vzděláváno. Tyto oblasti vychází z rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Mateřská škola ověří úroveň osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech a případně doporučí zákonnému zástupci další postup při vzdělávání; způsob a termíny ověření, včetně náhradních termínů, stanoví školní řád tak, aby se ověření uskutečnilo v období od 3. do 4. měsíce od začátku školního roku. Zákonný zástupce dítěte, které je individuálně vzděláváno, je povinen zajistit účast dítěte u ověření. O ověření mateřská škola vyhotoví zápis.
(4) Ředitel mateřské školy, kam bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání, ukončí individuální vzdělávání dítěte, pokud zákonný zástupce dítěte nezajistil účast dítěte u ověření podle odstavce 3, a to ani v náhradním termínu.
(5) Odvolání proti rozhodnutí ředitele mateřské školy o ukončení individuálního vzdělávání dítěte nemá odkladný účinek.
(6) Po ukončení individuálního vzdělávání dítěte podle odstavce 5 nelze dítě opětovně individuálně vzdělávat podle odstavce 1.
(7) Výdaje spojené s individuálním vzděláváním dítěte hradí zákonný zástupce dítěte, s výjimkou speciálních kompenzačních pomůcek podle § 16 odst. 2 písm. d) a výdajů na činnost mateřské školy, do níž bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání.
§ 35
(1) Ředitel mateřské školy může po předchozím upozornění písemně oznámeném zákonnému zástupci dítěte rozhodnout o ukončení předškolního vzdělávání, jestliže
a) se dítě bez omluvy zákonného zástupce nepřetržitě neúčastní předškolního vzdělávání po dobu delší než dva týdny,
b) zákonný zástupce závažným způsobem opakovaně narušuje provoz mateřské školy,
c) ukončení doporučí v průběhu zkušebního pobytu dítěte lékař nebo školské poradenské zařízení,
d) zákonný zástupce opakovaně neuhradí úplatu za vzdělávání v mateřské škole nebo úplatu za školní stravování (§ 123) ve stanoveném termínu a nedohodne s ředitelem jiný termín úhrady.
(2) Rozhodnout o ukončení předškolního vzdělávání nelze v případě dítěte, pro které je předškolní vzdělávání povinné.
(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnosti o podmínkách provozu mateřské školy, organizaci předškolního vzdělávání, včetně rozsahu povinného předškolního vzdělávání, zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, jejich stravování a další speciální péči o děti.

Výklad
Co novela upravuje:
Do konce § 34b odst. 3 se přidává věta:
„O ověření mateřská škola vyhotoví zápis.“
Tímto se z legislativního hlediska jasně stanovuje povinnost školy zaznamenat průběh ověření v dokumentu, který se stane součástí školní administrativy.
Účinnost změny
Novela vstupuje v platnost od 1. 9. 2025, tedy s účinností od 1. září 2025 při zahájení školního roku.
Výklad a dopady
1. Písemná dokumentace ověření
Mateřská škola bude nově povinna systémově vytvářet písemný zápis o ověření dítěte v rámci individuálního vzdělávání. Do této chvíle zákon pouze ukládal, že ověření proběhne – nově bude muset být i zachyceno.
2. Systémová podpora kontroly a transparentnosti
Zápis přispěje ke zvýšení transparentnosti, umožní interní auditní dohled (v rámci ČŠI i vedení školy) a poslouží jako doklad pro rodiče při následném hodnocení dítěte.
3. Administrativní dopad
Ředitelé i pedagogové budou muset aktualizovat školní řád i interní procesy, aby byla zajištěna forma výstupu z ověření – nejčastěji se doporučuje využití standardizovaných tiskopisů nebo elektronických záznamů (portal, školní IS).
4. Legislativní vysvětlení
Novela řeší situace, kdy proběhlo ověření, ale jeho průběh nebyl oficiálně zaznamenán – což znesnadňuje rozhodování o dalším vzdělávání dítěte nebo potřebných opatřeních.
Doporučení pro MŠ:
- Do školního řádu doplnit, kdo a kdy zápis vyhotoví (např. pověřený učitel po ověření).
- Připravit jednoduchý záznamový formulář (datum, účastník, výsledky, podpisy).
- Informovat zákonné zástupce o možnosti nahlédnout do zápisu po ukončení ověření.

Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání

Příloha č. 5
Zápis z ověření individuálního vzdělávání dítěte podle § 34b školského zákona
 “.


Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (2018)

12. Zásady pro zpracování školního vzdělávacího programu
Organizace vzdělávání
- v případě, že mateřská škola uskutečňuje individuální vzdělávání dle § 34b školského zákona, může v ŠVP popsat pravidla organizace tohoto vzdělávání. 

Souhrnné informace o povinném předškolním vzdělávání (duben 2020) 

Jiné způsoby plnění povinného předškolního vzdělávání dítěte 
1. individuální vzdělávání dítěte - bez pravidelné denní docházky dítěte do mateřské školy, 
2. vzdělávání v přípravné třídě základní školy a ve třídě přípravného stupně základní školy speciální, 
3. vzdělávání v zahraniční škole na území České republiky, ve které ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky. 

Individuální vzdělávání dítěte. Dítě může vzdělávat doma zákonný zástupce, jiná osoba, nebo může dítě navštěvovat jiné zařízení než je mateřská škola. 

Individuální vzdělávání 

Zákonný zástupce dítěte, pro které je předškolní vzdělávání povinné, pro něj může v odůvodněných případech zvolit, že bude individuálně vzděláváno (v případě, že se bude jednat o převážnou část školního roku). Tuto skutečnost písemně oznámí řediteli mateřské školy. (§ 34b školského zákona) 

Povinnost zákonného zástupce: 
 přihlásit dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání (v kalendářním roce, ve kterém začíná povinnost předškolního vzdělávání dítěte), 
 oznámení o individuálním vzdělávání dítěte učinit nejpozději 3 měsíce před počátkem školního roku (v případě, že zákonný zástupce zažádá v průběhu školního roku lze plnit povinnost individuálního předškolního vzdělávání nejdříve ode dne, kdy bylo oznámení o individuálním vzdělávání dítěte doručeno řediteli mateřské školy, kam bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání), 
 zajistit účast dítěte u ověření úrovně osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech v mateřské škole, kde bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání. 

Oznámení zákonného zástupce o individuálním vzdělávání dítěte musí obsahovat: 
 jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné číslo a místo trvalého pobytu dítěte, v případě cizince místo pobytu dítěte, 
 uvedení období, ve kterém má být dítě individuálně vzděláváno, 
 důvody pro individuální vzdělávání dítěte. 

Povinnost mateřské školy: 
 doporučí zákonnému zástupci dítěte, které je individuálně vzděláváno, oblasti, v nichž má být dítě vzděláváno (vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání; v praxi může poskytnout např. školní vzdělávací program), 
 ověří úroveň osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech a případně doporučí zákonnému zástupci další postup při vzdělávání, 
 stanoví způsob a termíny ověření úrovně osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech (stanoveno ve školním řádu, a to tak, aby se ověření uskutečnilo v období od 3. do 4. měsíce od začátku školního roku), 
 individuálně vzdělávané dítě se nezapočítává do nejvyššího povoleného počtu dětí uvedeného v rejstříku škol a školských zařízení. 

Ukončení individuálního vzdělávání: 
 pokud zákonný zástupce dítěte nezajistil účast dítěte u ověření, a to ani v náhradním termínu (ukončí ředitel školy; odvolání proti rozhodnutí ředitele mateřské školy o ukončení individuálního vzdělávání dítěte nemá odkladný účinek; dítě nelze opětovně individuálně vzdělávat), dítě zahájí pravidelnou denní docházku (§ 34b odst. 4 školského zákona), 
 na základě žádosti zákonného zástupce o pravidelnou denní docházku do mateřské školy a její následnou realizací,
 nástupem k povinné školní docházce (povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad). 

V případě ukončení individuálního vzdělávání dítěte (ze strany školy nebo zákonného zástupce) a s tím souvisejícím zahájením pravidelné denní docházky do mateřské školy, doporučuje MŠMT využít možnosti povolení výjimky z nejvyššího počtu dětí zřizovatelem dle § 23 školského zákona. 

Pokud již škola využila možnosti výjimky z nejvyššího počtu dětí a ukončením individuálního vzdělávání dítěte by došlo k překročení stanovené kapacity školy, je nutné podniknout kroky umožňující vzdělávání tohoto dítěte a podat neprodleně žádost o změnu kapacity školy v rejstříku škol a školských zařízení. 

Metodické doporučení k průběhu individuálního vzdělávání dětí v mateřských školách a ověření dosahování očekávaných výstupů http://www.msmt.cz/file/50179/ 

Vzorový formulář oznámení zahájení individuálního vzdělávání
Podle ustanovení § 34b odst. 1 a 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, oznamuji individuální vzdělávání dítěte:
Označení mateřské školy:
Jméno a příjmení dítěte:
Místo trvalého pobytu dítěte (u cizince místo pobytu):
Rodné číslo dítěte:
Období, ve kterém má být dítě individuálně vzděláváno:
Důvody pro individuální vzdělávání dítěte:
Jméno a příjmení zákonného zástupce:
Místo trvalého pobytu zákonného zástupce:
Doručovací adresa (je-li odlišná od místa trvalého pobytu):
Telefonický kontakt:*
E-mail: *
* nepovinný údaj
Dne:
Podpis zákonného zástupce:

Doručení oznámení:
Oznámení se doručuje řediteli mateřské školy, ve které je dítě přihlášeno.
Oznámení je možné doručit společně s přihláškou k zápisu k předškolnímu vzdělávání.
Lhůty pro oznámení: 
Má-li být dítě individuálně vzděláváno převážnou část školního roku nebo po celý školní rok, je zákonný zástupce dítěte povinen toto oznámení učinit nejpozději 3 měsíce před počátkem školního roku.
V ostatních případech doporučujeme oznámení učinit nejpozději 1 měsíc přede dnem, kdy má dojít k zahájení individuálního vzdělávání dítěte.
Informace o ověření očekávaných výstupů:
Mateřská škola ověří, jakým způsobem je dítě vzděláváno v úrovni osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech uvedených v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání a případně doporučí zákonnému zástupci další postup při vzdělávání dítěte; způsob a termíny ověření, včetně náhradních termínů, stanoví školní řád tak, aby se ověření uskutečnilo v období od 3. do 4. měsíce od začátku školního roku. 
V mateřské škole …………………………….…. se podle školního řádu uskuteční ověření dne……….……… s náhradním termínem dne………………..
Zákonný zástupce dítěte, které je individuálně vzděláváno, je povinen zajistit účast dítěte u ověření.
Ředitel mateřské školy, kam bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání, ukončí individuální vzdělávání dítěte, pokud zákonný zástupce dítěte nezajistil účast dítěte u ověření, a to ani v náhradním termínu. Odvolání proti rozhodnutí ředitele mateřské školy o ukončení individuálního vzdělávání dítěte nemá odkladný účinek. Po ukončení individuálního vzdělávání dítěte nelze dítě opětovně individuálně vzdělávat.

Vzorový formulář oznámení ukončení individuálního vzdělávání
Podle ustanovení § 34a odst. 1 a 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, oznamuji ukončení individuální vzdělávání dítěte
Označení mateřské školy:
Jméno a příjmení dítěte:
Místo trvalého pobytu dítěte (u cizince místo pobytu):
Rodné číslo dítěte:
Den, kdy má dítě zahájit docházku do mateřské školy:
Jméno a příjmení zákonného zástupce:
Místo trvalého pobytu zákonného zástupce:
Doručovací adresa (je-li odlišná od místa trvalého pobytu):
Dne:
Podpis zákonného zástupce:

Doručení oznámení:
Oznámení se doručuje řediteli mateřské školy, ve které je dítě přihlášeno.
Lhůty pro oznámení: 
Doporučujeme oznámení učinit nejpozději 1 měsíc přede dnem, kdy dítě zahájí docházku do mateřské školy.

Metodické doporučení k průběhu individuálního vzdělávání dětí v mateřských školách a ověření dosahování očekávaných výstupů 

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydává metodické doporučení jako podporu mateřským školám v situaci, kdy zákonný zástupce oznámí, že se rozhodl plnit povinné předškolní vzdělávání svého dítěte formou individuálního vzdělávání. 

I. Individuální vzdělávání dítěte – legislativa 

V ustanovení § 34a zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, je vymezeno povinné předškolní vzdělávání. Dále znění § 34b školského zákona připouští individuální vzdělávání jako jeden ze způsobů plnění povinného předškolního vzdělávání. Zákonný zástupce má povinnost dítě zapsat k předškolnímu vzdělávání. Způsoby plnění povinného předškolního vzdělávání nelze vzájemně kombinovat. Dítě může být k individuálnímu vzdělávání zapsáno v kterékoliv mateřské škole, která je zapsána v rejstříku škol a školských zařízení. Rovněž v případě udělení odkladu povinné školní docházky mohou zákonní zástupci pro své dítě zvolit kterýkoli ze způsobů plnění povinného předškolního vzdělávání uvedených v § 34a školského zákona. 

II. Oznámení individuálního vzdělávání 

Zákonný zástupce dítěte písemně oznámí mateřské škole, že chce své dítě vzdělávat individuálně a tím přebírá plnou odpovědnost za jeho vzdělávání. Pokud má individuální vzdělávání probíhat po převážnou část školního roku, oznamuje zákonný zástupce toto rozhodnutí škole tři měsíce před začátkem školního roku, tedy v období do konce měsíce května. Pro individuální vzdělávání na kratší období se může zákonný zástupce rozhodnout kdykoliv v průběhu školního roku. Individuální vzdělávání v tomto případě začíná dnem, který následuje po dni, kdy bylo oznámení o volbě individuálního vzdělávání doručeno mateřské škole. Oznámení lze učinit opakovaně, a to v případě, že oznámení bylo učiněno na kratší dobu a zákonný zástupce se rozhodne pro pokračování v individuálním vzdělávání. Odpovědnost za kvalitu vzdělávání dítěte, které plní povinné předškolní vzdělávání formou individuálního vzdělávání, má výhradně zákonný zástupce. 

III. Postup mateřské školy 

a) Povinností mateřské školy je seznámit zákonného zástupce s oblastmi, ve kterých má být dítě vzděláváno. 

K tomu doporučujeme využít: 
- Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV); 
- Konkretizované očekávané výstupy; 
- Desatero pro rodiče dětí předškolního věku; 
- Školní vzdělávací program (ŠVP PV) konkrétní mateřské školy; 

b) Škola sdělí zákonným zástupcům termíny pro ověření dosahování očekávaných výstupů. Ustanovení § 34b, odstavec 3 školského zákona stanovuje termíny ověřování, včetně náhradních termínů. Tyto termíny jsou uvedeny ve školním řádu tak, aby se ověření uskutečnilo v období od 3. do 4. měsíce od začátku školního roku. (To znamená v období od 1. 11. do 31. 12. daného roku.) K ověření přijde zákonný zástupce s dítětem jen jednou, a to v předem daném termínu. Ve školním řádu doporučujeme uvést termín obecně, aby nemuselo každoročně docházet k jeho aktualizaci. Konkrétní data určená k ověřování individuálního vzdělávání pak škola zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. 

V případě individuálního vzdělávání mateřská škola dítě průběžně nijak nesleduje ani nevede, pouze jedenkrát ověří úroveň dosahovaní očekávaných výstupů. Zákonnému zástupci dítěte ze školského zákona vyplývá povinnost zajistit účast dítěte u ověření a právo být přítomen ověření. 

IV. Průběh ověření – metodický postup 

Cílem ověření není dítě zkoušet. Očekávané výstupy RVP PV mají podstatu směřující, orientační, doporučující. Na základě ověření dosahování očekávaných výstupů dítěte doporučí škola další postup, tedy na co se má zákonný zástupce v následujícím období zaměřit, aby co nejlépe rozvíjel své dítě. Časová náročnost ověření by měla odpovídat možnostem a potřebám všech zúčastněných. Pokud bude kromě rozhovoru využito také možnosti pozorování dítěte při zadané činnosti, neměla by doba této činnosti přesáhnout 20 minut. 
a) Ověření provádí ředitel školy nebo jím pověřený učitel s výbornými komunikačními a empatickými dovednosti, neboť hlavními nástroji k ověřování dosahování očekávaných výstupů jsou rozhovor a pozorování. Je nezbytné se nejprve seznámit s důvody individuálního vzdělávání dítěte (předchozí docházka do jiného předškolního zařízení, rodinná výchova, fyzické či psychické problémy dítěte). 
b) Pro kvalitní a vypovídající ověřování je vhodné zvolit tu část dne, kdy je prostředí mateřské školy co nejklidnější a nejvstřícnější. Doporučujeme tedy dobu určenou v organizaci dne pro pobyt venku, kdy jsou děti mimo mateřskou školu nebo odpolední činnosti, kdy je přítomen menší počet dětí. 
c) Ověření by mělo probíhat ve vstřícné atmosféře, nejlépe formou rozhovoru se zákonným zástupcem. Právě on má nejucelenější informace o průběhu individuálního vzdělávání svého dítěte a je schopen je vyjádřit. Dítě většinou prostředí ani lidi v mateřské škole nezná, může být tudíž bázlivé a nejisté. 
d) Pro ověření dosahování úrovně očekávaných výstupů RVP PV je možné využít portfolia dítěte (např. výtvarné práce; fotografie dětských prostorových prací, vstupenky z akcí; pracovní listy zaměřené na předmatematickou gramotnost a grafomotoriku; seznam literatury aj.). Vytváření portfolia však nelze vyžadovat povinně. 
e) Při využití metody rozhovoru může předškolní pedagog vycházet ze souboru otázek cíleně směřujících k výstupům v jednotlivých oblastech uvedených v RVP PV, kde zohlední důvody individuálního vzdělávání. Tyto otázky budou směřovat jak na zákonného zástupce dítěte, tak na dítě samotné a budou použity v množství a zaměření podle aktuální situace při ověřování. Měly by být kladeny otevřené otázky činnostního charakteru, aby z odpovědi bylo patrné, jakým způsobem zákonný zástupce podporuje dítě v dosahování očekávaných výstupů RVP PV. (Příklady otázek jsou uvedeny v příloze.). 
f) Vypovídající součástí ověřování může být i metoda pozorování dítěte při spontánní nebo zadané činnosti. Pro zadanou činnost může být připravena cílená nabídka knih, her, učebních pomůcek, hraček a dalšího didaktického materiálu vhodného k ověřování očekávaných výstupů RVP PV, který bude dítěti nabídnut k jeho vlastnímu výběru. Zároveň tak lze sledovat preference dítěte i jeho schopnosti a dovednosti. 
g) Může být také připravena i prohlídka mateřské školy, v průběhu které je možné pozorovat společenské návyky dítěte (pozdrav, požádání, poděkován), jeho samostatnost, sebeobsluhu a základní hygienické návyky (použití WC, koupelny, šatny – převlékání, přezouvání) 

Nedostatečnost v dosahování očekávaných výstupů zpozorovaná při ověření není důvodem pro ukončení individuálního vzdělávání. Škola na základě takového zjištění může zákonnému zástupci doporučit vyšetření dítěte ve školském poradenském zařízení. 

V. Ukončení individuálního vzdělávání 

Kdykoliv v průběhu školního roku může zákonný zástupce individuální vzdělávání svého dítěte ukončit. Na to by měla být mateřská škola připravena. Zařazení individuálně vzdělávaného dítěte k denní docházce v průběhu školního roku je pro mateřskou školu obtížné. K tomu by měla být využívána rezerva ve formě žádosti o udělení výjimky zřizovatele z nejvyššího počtu dětí ve třídě dle § 23 odst. 5 školského zákona. 

V případě neomluvené neúčasti u ověření v obou stanovených termínech ukládá školský zákon řediteli mateřské školy povinnost vydat rozhodnutí o ukončení individuálního vzdělávání. Toto rozhodnutí má bezodkladnou účinnost. Individuální vzdělávání pak nemůže být znovu povoleno. 
Zákonný zástupce individuálně vzdělávaného dítěte by měl informovat mateřskou školu o: 
a) přijetí do základní školy k plnění povinné školní docházky (mateřská škola ukončí evidenci dítěte ke konci školního roku), 
b) udělení odkladu povinné školní docházky a způsobu, kterým dítě bude dále plnit povinné předškolní vzdělávání: 
- pokračování v individuálním vzdělávání (nové oznámení ředitelce mateřské školy od následujícího školního roku), 
- zařazení dítěte do běžné třídy mateřské školy k pravidelné denní docházce, 
- plnění povinného předškolního vzdělávání v přípravné třídě základní školy. 
 
Příloha č. 1 

Příklady otázek v jednotlivých vzdělávacích oblastech: 
(Připravené otázky jsou pouze návodné a je třeba je upravit, rozvést a přizpůsobit konkrétní situaci, konkrétnímu dítěti nebo jeho zákonnému zástupci v případě, že dítě není ochotno komunikovat.)

Dítě a jeho tělo
Dítě 	Zákonný zástupce 
Chodíš na hřiště? Co tam nejraději děláš? Jaké hry hraješ? Chodíš cvičit? 	Jaké pohybové činnosti nabízíte a realizujete s Vaším dítětem1? 
Co nejraději jíš, co ti nejvíce chutná a proč? Když se jídlo vaří, voní to? 	Jakým způsobem podporujete smyslové vnímání a rozlišování Vašeho dítěte? 
Umíš se sám/sama obléknout, zapnout knoflíky, zavázat tkaničky? Prostřeš stůl? 	Jaké sebeobslužné činnosti zvládá Vaše dítě bez pomoci? 
Příklady k ověření pozorováním: 
Kresba, grafomotorika – ověřujeme správný úchop kreslicího a psacího náčiní, preference L-P 
Navlékání korálů, mozaika dle návodu – jemná motorika, koordinace oko-ruka 

Dítě a jeho psychika – Jazyk a řeč 
Dítě 	Zákonný zástupce 
Jaké knížky se ti líbí, o čem jsou, jaké jsou v nich obrázky? 	Jaké texty a jakým způsobem předkládáte svému dítěti? 
Povídáte si s maminkou, s tatínkem, s kamarády a o čem? 	Jakým způsobem ověřujete, že Vaše dítě rozumí slyšenému? (běžné pokyny; sledování děje) 
Hrajete doma slovní fotbal nebo rýmovačky? Zkusíme to spolu? 	Jaké slovní hříčky hrajete se svým dítětem? 
Příklady k ověření pozorováním: 
Komunikace s dítětem, reprodukce básničky – výslovnost, paměť 
Sluchové pexeso, rytmizace – sluchové rozlišování 
Prohlížení knihy – zájem o knihy 
V případě zjištění narušené komunikační schopnosti dítěte škola zákonnému zástupci doporučí návštěvu logopedického pracoviště. 

1 Během dotazování je vhodné používat křestní jméno dítěte, nikoliv neosobní „Vaše dítě“.  

Dítě a jeho psychika - Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace
Dítě 	Zákonný zástupce 
Jaké znáš básničky, písničky, pohádky? 	Jakým způsobem podporujete rozvoj paměti svého dítěte? 
Ukaž mi, kde jsou okna, dveře, kudy se jde ven? 	Jak poznáte, že se Vaše dítě orientuje v prostoru a rovině? 
Zkus namalovat kamaráda. Pověz mi pohádku (obrázkové čtení). Postav palác pro krále/princeznu. 	Jakými činnostmi podporujete rozvoj fantazie a tvořivosti svého dítěte? 
Když budete doma večeřet, kolik dáš na stůl talířů? Co když se jeden rozbije? Co když přijde na návštěvu babička s dědou? 	Jak řešíte problémy, úkoly a běžné i neobvyklé situace? 
Příklady k ověření pozorováním: 
Manipulační činnosti – třídění, přiřazování 
Obrázkové čtení – časová posloupnost děje 
Logické hádanky, doplňovačky 

Dítě a jeho psychika – Sebepojetí, city, vůle
Dítě 	Zákonný zástupce 
Jak bys popsal/a, co jsi namaloval/a? 	Jakým způsobem podporujete rozvoj sebehodnocení Vašeho dítěte? 
Povíš mi něco o sobě, o mamince, tatínkovi, kamarádech? Máš doma nějaké zvíře? 	Při jakých příležitostech dostává Vaše dítě prostor k samostatnému projevu? 
Jezdíš k babičce a k dědovi? Je to daleko? Co se ti u nich nejvíc líbí? 	Kdy, na jak dlouho a jak často je Vaše dítě vystaveno odloučení od rodičů a jak na ně reaguje? 
Příklady k ověření pozorováním: 
Odpoutání od rodičů, přechod k nabídnutým činnostem – schopnost samostatného rozhodování 
Doba udržení pozornosti – trpělivost, dokončování činnosti 

Dítě a ten druhý
Dítě 	Zákonný zástupce 
Chodíš s maminkou a tatínkem 
na nákup? Radíš jim, co mají koupit? 
Dokážeš se zeptat prodavače/ky, kolik stojí hračka, kterou chceš? 	Jak Vaše dítě komunikuje s jinými dětmi, s jinými dospělými? 
Pomáháš doma mamince, tatínkovi? S čím? Co k tomu potřebujete? 	Při jakých příležitostech a jakým způsobem Vaše dítě spolupracuje s ostatními? 
Poznáš, když jsou maminka nebo tatínek unaveni? Jak jim pomůžeš? Co pro ně uděláš, aby nebyli smutní? 	Jak dokáže Vaše dítě respektovat potřeby druhých? 
Příklady k ověření pozorováním: 
Sociální dovednosti dokážeme vysledovat z průběhu ověření. 

Dítě a společnost
Dítě 	Zákonný zástupce 
Chodíte s rodiči do divadla, kina, do restaurace? Jak to tam vypadá, co se tam děje? 	Jaké příležitosti má Vaše dítě k poznávání a uplatňování společenských norem? 
Hrajete doma nějaké hry? Jezdíš na kole? Co všechno musíš mít, kde můžeš jezdit? 	S jakými pravidly (ve hře i v životě) se Vaše dítě setkává a jak je schopné je respektovat? 
Co je dobře, co je špatně a proč? (vhodné nad obrázky s touto tematikou nebo nad známou pohádkou) 	Jakým způsobem vedete své dítě k rozlišování nežádoucího chování? 
Příklady k ověření pozorováním: 
Chování dítěte – pozdrav, přístup k cizímu dospělému, zdvořilost 

Dítě a svět
Dítě 	Zákonný zástupce 
Co můžeš vidět z okna svého pokoje? Co jsi viděl/la dnes cestou k nám? 	Jakým způsobem seznamujete Vaše dítě s okolím? 
Jezdíte autem? Kdo řídí a proč? Proč se stojí na červenou? 	Jaké činnosti využíváte k uvědomování nebezpečí (např. v dopravě)? 
Cestoval/la jsi někdy vlakem, letadlem, lodí? Kam? Co jsi tam viděl/la, dělal/la? 	Jaké má Vaše dítě povědomí o širším společenském, přírodním, kulturním a technickém prostředí? 
Příklady k ověření pozorováním: 
Tuto oblast nemůžeme krátkým pozorováním bez dotazování nebo portfolia ověřit. 

Poznámka 
Doporučujeme vyhotovit stručný písemný záznam, kterým zákonný zástupce potvrzuje podání informací o podmínkách individuálního vzdělávání v konkrétní mateřské škole. Stačí poznamenat tuto skutečnost do formulářů, které rodiče již při zápisu podepisují (např.: evidenční list nebo osobní spis dítěte). 
Je také vhodné pořídit písemný zápis o konání ověření dosahování očekávaných výstupů podepsaný zákonným zástupcem dítěte a zástupcem mateřské školy (i zde stačí poznámka do dokumentace dítěte, viz výše). 
Ve výjimečných případech může škola doporučit ukončení individuálního vzdělávání dítěte. Jedná se však o doporučení, která zákonný zástupce dítěte může a nemusí akceptovat.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO 
U01B02H154 — Kratší doba vzdělávání dítěte v mateřské škole

Kratší doba vzdělávání dítěte v mateřské škole

§ 34 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Organizace předškolního vzdělávání
(10) Vzdělává-li se dítě v mateřské škole pravidelně kratší dobu, než odpovídá provozu, v němž je vzděláváno, může se ve zbývající době vzdělávat další dítě, aniž by se započítávalo do počtu dětí v mateřské škole pro účely posouzení souladu s nejvyšším povoleným počtem dětí zapsaným v rejstříku škol a školských zařízení podle § 144 odst. 1 písm. e).

§ 1a vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Podrobnosti o organizaci mateřské školy
 (4) Ředitel mateřské školy písemně dohodne se zákonným zástupcem dítěte docházku dítěte do mateřské školy. Jedná-li se o děti podle § 34 odst. 10 školského zákona, lze dohodnout prodloužení docházky dítěte, jemuž nebyl rozsah vzdělávání omezen v rozhodnutí o přijetí, nejdříve s účinností od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po uzavření dohody; o uzavření této dohody ředitel mateřské školy neprodleně informuje zákonného zástupce dítěte, které se vzdělává ve zbývající době.

§ 2 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Počty přijatých dětí ve třídách mateřské školy
(6) Dítě, které se vzdělává v mateřské škole pravidelně kratší dobu, než odpovídá příslušnému provozu, a další dítě, které se vzdělává ve zbývající době podle § 34 odst. 10 školského zákona, se zařazují do téže třídy. Pro účely posouzení souladu s nejvyšším počtem dětí ve třídě podle odstavců 2, 3, 5 a 6 se započítává vždy pouze 1 dítě.

§ 6 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Úplata za předškolní vzdělávání v mateřské škole, kterou zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí
(4) Pro dítě, které se v souladu s § 34 odst. 10 školského zákona nezapočítává do počtu dětí v mateřské škole pro účely posouzení souladu s nejvyšším povoleným počtem dětí zapsaným v rejstříku škol a školských zařízení, činí měsíční výše úplaty 2/3 z měsíční výše úplaty stanovené zřizovatelem v příslušném provozu. Ředitel mateřské školy může tuto úplatu snížit.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO 
U01B02H169 — Kritéria pro přijetí do mateřské školky

Kritéria pro přijetí do mateřské školky

Sborník stanovisek veřejného ochránce práv 23 (Školství), rok 2021

2.2 Kritéria pro přijímání 
Zákonná kritéria pro přijetí
Školský zákon ředitelům škol stanovuje povinnost přednostně přijmout děti starší tří let, které mají trvalý pobyt ve školském obvodu mateřské školy (Ustanovení § 34 odst. 3 školského zákona). Jde o tzv. spádové děti. Kromě tohoto pravidla zákon nedává školám žádný návod, jak postupovat při přetlaku spádových nebo nespádových dětí. Je tak na odpovědnosti ředitelů a ředitelek škol, aby stanovili taková kritéria, která dodrží zásadu rovného přístupu ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace podle školského zákona (Ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) školského zákona) a antidiskriminačního zákona. 
NSS ke kritériím
Nejvyšší správní soud v této souvislosti v roce 2012 řekl, že kritéria musejí být logická, nediskriminační, předem stanovená a uplatňovaná rovně (Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 5. 2012, čj. 1 As 35/2012-40). Kromě přednostního přijetí dětí předškolního věku by si soud dokázal jako další kritéria představit zvýhodnění starších dětí, zaměření na vzdělávání dětí v určité oblasti, teritoriální hledisko dle bydliště dítěte a sociální hledisko. V rozhodnutí z roku 2015 zdůraznil, že stanovení kritérií pro přijetí do mateřské školy je autonomním oprávněním ředitelů MŠ (Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. 8 As 154/2014). Pokud je některé kritérium nejasné, vykládá jej ředitel. Odvolací orgán pouze ověřuje, zda bylo kritérium stanoveno v souladu se zákonem a zda nebylo vykládáno diskriminačně.
Na ochránce se lidé nejčastěji obracejí s dotazy, zda lze používat kritérium zaměstnanosti rodičů, přítomnosti sourozence ve škole, trvalého pobytu dítěte nebo jeho věku. Na podobu kritérií mělo vliv i zavedení povinného předškolního roku.
Povinné předškolní vzdělávání 
Pokud mají ředitelé mateřských škol přetlak spádových dětí starších tří let, tak je vhodné, aby upřednostnili děti pětileté a starší. Tím totiž dětem umožní splnit jejich zákonnou povinnost. Zároveň platí, že přednostně se mají přijímat pouze spádové pětileté děti, nikoliv nespádové. Ty totiž mají spádovou mateřskou školu v místě svého trvalého pobytu.
Zaměstnanost rodičů Rodiče se ochránce opakovaně dotazují, proč mateřské školy nemohou při přijímání zohlednit, zda rodiče dítěte pracují nebo zda jsou s mladšími sourozenci doma na mateřské či rodičovské dovolené. Nejčastější námitka spočívá v tom, že rodiče, kteří se po rodičovské dovolené vracejí do zaměstnání nebo již pracují, mají větší potřebu dítě umístit do mateřské školy, aby mu tak zajistili hlídání. Naopak rodiče, kteří jsou doma, se o své děti mohou postarat sami.
Podle školského zákona mateřské školy dětem poskytují předškolní vzdělávání. Nejde o službu hlídání dětí, byť fakticky má umístění dítěte do mateřské školy i tento benefit. Mateřské školy umožňují dětem realizovat právo na vzdělání zakotvené v Listině základních práv a svobod (Ustanovení čl. 33 Listiny základních práv a svobod.). Kritérium zaměstnanosti rodičů tak lze použít pouze podpůrně (například při rovnosti bodů).
Sourozenec 
Upřednostnění dětí, které mají v mateřské škole starší sourozence, sleduje legitimní cíl. Tím je posilování sourozeneckých vazeb a slaďování rodinného a pracovního života rodičů (úspora času při doprovodu dětí do jedné mateřské školy namísto dvou). Na druhou stranu toto kritérium může znevýhodňovat děti-jedináčky, sourozence s větším věkovým rozdílem nebo nově přistěhované děti. Při přetlaku spádových dětí je proto možné jej použít pouze tehdy, pokud má odmítnuté dítě právo na přednostní přijetí i v jiné mateřské škole (jde o situaci, kdy jeden školský obvod zahrnuje více škol). Při vybírání nespádových dětí lze kritérium sourozence ve škole použít bez omezení.
Věk 
Věk je jedním z kritérií, které předpokládá školský zákon. Přednostně se podle něj přijímají děti starší tří let. Zákon už ale neřeší situace přetlaku těchto dětí. V takovém případě je legitimní upřednostnit děti starší oproti mladším. U nich se totiž předpokládá větší potřeba předškolního vzdělávání s blížícím se nástupem do základní školy. Kritérium věku za přípustné považuje i Městský soud v Praze. V rozhodnutí z roku 2014 konstatoval, že rozlišování mezi dětmi na základě věku sleduje legitimní cíl dosažení určitých dovedností, které jsou předpokladem řádného výkonu školní docházky. 
Podle ochránce však lze při přetlaku spádových dětí toto kritérium použít, pouze pokud mají odmítnuté děti právo na přednostní přijetí i v jiné mateřské škole. V opačném případě by to nebylo vůči odmítnutým dětem přiměřené. U nespádových dětí lze toto kritérium použít bez omezení. Zásadně však nelze přijmout starší nespádové dítě na úkor dítěte mladšího spádového s právem na přednostní přijetí (starší 3 let)
Trvalý pobyt 
Před zavedením povinnosti předškolního vzdělávání se na ochránce obraceli rodiče, kteří nesouhlasili s uplatněním kritéria trvalého pobytu u předškolních dětí. Zákon do konce srpna 2017 předpokládal pouze jedno přednostní kritérium – dítě v posledním roce před zahájením povinné školní docházky (Ustanovení § 34 odst. 4 školského zákona). Toto kritérium bylo v zákoně bez vazby na trvalý pobyt dítěte. Zřizovatelé ale někdy tlačili na ředitele a ředitelky mateřských škol, aby upřednostňovali pouze děti s trvalým pobytem v obci. Za tyto děti totiž obce dostávají částku ze státního rozpočtu na úhradu provozních nákladů vzdělávání (např. pronájem budovy školy, energie, opravy).
Ochránce konstatoval, že vyloučení předškolních dětí s trvalým pobytem mimo obec není legitimní, pokud se takové kritérium uplatňuje bezvýhradně. Za takových okolností by totiž výrazně omezovalo právo nepřijatých dětí na vzdělání.
V současné době se již na ochránce lidé s tímto problémem neobracejí. Je to pravděpodobně z toho důvodu, že po zavedení povinného předškolního vzdělávání musejí mít mateřské školy vymezené školské obvody. Každé dítě tak má již nyní právo přednostního přijetí ve své spádové mateřské škole.

Losování
Pokud ředitel či ředitelka mateřské školy nebudou moci na základě vhodných kritérií rozhodnout o (ne)přijetí všech dětí, nabízí se varianta losování. Byť se může zdát toto opatření jako příliš tvrdé, může být za dané situace nejobjektivnější a nejspravedlivější.

Nejčastější dotazy k předškolnímu vzdělávání, MŠMT 2017

Kdo rozhoduje o přijetí dítěte do mateřské školy, kdo stanovuje kritéria, má dítě právo na předškolní vzdělávání a další otázky...
K předškolnímu vzdělávání přijímá děti ředitelka mateřské školy. Ta také stanoví kritéria pro přijetí. Ze zákona musí vzít přednostně děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Dalším kritériem může být např. trvalý pobyt v obci, která MŠ zřizuje, věk dítěte, sourozenec, který již MŠ navštěvuje apod. Jedná-li se o firemní mateřskou školu zřízenou v souladu s § 34, odst. 8 školského zákona, přijímá děti ředitel mateřské školy dle kritérií, které stanoví zřizovatel, je-li jím stát, kraj, obec nebo svazek obcí. V ostatních případech rozhoduje na základě kritérií stanovených vnitřním předpisem právnické osoby vykonávající činnost školy.  Kritéria se zveřejní v předem, a to způsobem, umožňujícím dálkový přístup.

Může ředitelka mateřské školy dát do kritérií, že přijímá děti až od tří let? 
Školský zákon používá sice slovo zpravidla, ale dle vyhlášky 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích na bezbariérové stavby, spadají děti do věku 3 let do skupiny osob s omezenou schopností pohybu. Jak bylo řečeno odborníkem z oblasti BOZ a PO byl by to v případě většího počtu dětí velký problém, protože v současné době budovy neodpovídají požadavkům ve vyhlášce.
Dle ust. § 34 odst. 1 školského zákona se předškolní vzdělávání organizuje pro děti ve věku zpravidla od tří do šesti let. Platný právní stav tedy umožňuje, aby k předškolnímu vzdělávání bylo přijato dítě mladší tří let, když pevně neupravuje spodní věkovou hranici, ke které mohou být děti do mateřské školy přijaty.
Při přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání je však třeba respektovat i další zákonné požadavky, zejména ust. § 33 školského zákona. Z tohoto ustanovení vyplývá, že cílem předškolního vzdělávání je výchova a vzdělávání, nikoli "pouze" péče o děti v době, kdy se o ně nemohou postarat rodiče či jiné osoby. Dítě přijaté k předškolnímu vzdělávání již proto musí být způsobilé plnit požadavky, které jsou stanovené rámcovým a školním vzdělávacím programem (ust. § 4, § 5 školského zákona). Tato skutečnost tedy minimální věk dítěte fakticky určuje a ten se v praxi obvykle třem rokům věku blíží.
Současně dle dikce ust. § 34 odst. 1 školského zákona, dle něhož se předškolní vzdělávání zpravidla organizuje pro děti od tří let od šesti let, soudíme, že je pouze možností, nikoli povinností ředitele mateřské školy organizovat předškolní vzdělávání i pro děti mladší. V kompetenci ředitele školy je dle ust. §164 odst. 1 písmo a) školského zákona rozhodovat ve všech záležitostech týkajících se poskytování vzdělávání, dle našeho názoru tedy též o skutečnosti, že daná mateřská škola poskytuje předškolní vzdělávání pouze pro děti od tří let věku. S ohledem na nedostatečnou kapacitu mateřských škol se však současně domníváme, že tato konstrukce nebude v praxi příliš obvyklá, neboť na základě přednostního přijímání dětí předškolního věku (ust. § 34 odst. 4 školského zákona) a na základě v kritériích zakotveného přednostního přijímání dětí starších (před mladšími) bývá reálná šance dítěte mladšího tří let na přijetí minimální.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO 
U01B02H236 — Odklad povinné školní docházky

Odklad povinné školní docházky

§ 37 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Odklad povinné školní docházky
(1) Požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte v době zápisu dítěte k povinné školní docházce stanovené ředitelem školy podle § 46 odst. 1, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o 1 školní rok, pokud zdravotní stav dítěte dlouhodobě neumožňuje jeho účast ve vyučování a tato skutečnost je doložena doporučujícím posouzením 
a) lékaře, s výjimkou lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo v oboru pediatrie, nebo klinického psychologa, a  
b) školského poradenského zařízení, které přihlédne k posouzení podle písmene a). 
(2) Začátek povinné školní docházky lze odložit pouze jednou. 
(3) Školské poradenské zařízení musí zároveň s doporučujícím posouzením podle odstavce 1 vydat také doporučení podpůrného opatření spočívajícího ve vzdělávání dítěte v mateřské škole podle individuálního vzdělávacího plánu. Věta první neplatí pro doporučující posouzení dítěte, jemuž bylo školským poradenským zařízením doporučeno zařazení do přípravného stupně základní školy speciální.
(4) Náležitosti doporučujícího posouzení podle odstavce 1 písm. b) stanoví ministerstvo vyhláškou. 
(5) Pokud ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky, informuje zákonného zástupce o povinnosti předškolního vzdělávání dítěte a způsobech jejího plnění.
Přechodné ustanovení:
1. U odkladu povinné školní docházky na základě žádosti zákonného zástupce dítěte podané v době zápisu dítěte k povinné školní docházce v roce 2026 se u dětí narozených nejdříve dne 1. dubna 2020 postupuje podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném do dne 31. srpna 2025.
2. U odkladu povinné školní docházky na základě žádosti zákonného zástupce dítěte podané v době zápisu dítěte k povinné školní docházce v roce 2027 se u dětí narozených nejdříve dne 1. července 2021 postupuje podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném do dne 31. srpna 2025.
Novela školského zákona č. 239/2025 Sb. — odkladová. Účinnost: od 1. 9. 2025

Změna § 37 školského zákona účinná od 1. 9. 2025  
Dosud:
Žádost o odklad PŠD byla podmíněna:
- doporučením školského poradenského zařízení a
- vyjádřením odborného lékaře nebo klinického psychologa.
Byla možná i dodatečná žádost během 1. pololetí.
Škola měla povinnost informovat rodiče a řešit další návaznosti (např. plnění PŠD).
Nově od 1. 9. 2025:
Odklad lze udělit pouze na základě doporučení školského poradenského zařízení.
Odborný lékař / psycholog již není vyžadován.
Odklad je možné udělit pouze v době zápisu (§ 36 odst. 4).
Ruší se možnost dodatečného odkladu v 1. pololetí.
Ruší se další povinnosti školy (informování rodičů o možnostech odkladu a informování o plnění PŠD po odkladu).
Toto nové znění odpovídá záměru tzv. odkladové novely, která má snížit počet odkladů a zjednodušit proces jejich udělování.
2. Změna § 37 školského zákona pro další školní roky  
Od školního roku 2026/2027 a dále dojde k zásadnímu zpřísnění pravidel pro odklad povinné školní docházky podle § 37 školského zákona. Cílem tzv. odkladové novely je omezit nadměrné využívání odkladů a místo toho zajistit dětem potřebnou podporu už při nástupu do první třídy.
Co se mění
Od školního roku 2026/2027 bude možné povolit odklad pouze tehdy, pokud zákonný zástupce doloží odborné posouzení školského poradenského zařízení (PPP nebo SPC), které jednoznačně konstatuje nezpůsobilost dítěte zahájit školní docházku. Běžné doporučení již nebude postačovat. Posudek tedy musí výslovně uvádět, že dítě není schopné školní docházku zahájit.
Od školního roku 2027/2028 se tato úprava zachovává a zpřísněný režim odkladů zůstane trvale v platnosti. Odklad se tak stane skutečně výjimečným opatřením, určeným pouze dětem se zásadními problémy ve vývoji, nikoliv například z důvodu zralosti nebo pohodlí.
Dopady na základní školy
Základní školy budou při rozhodování o odkladu vycházet pouze z odborného posudku školského poradenského zařízení. Posudek od lékaře či psychologa bez vazby na poradnu už nebude dostatečný.
Zvýší se tedy význam spolupráce mezi základními školami, mateřskými školami a poradenskými zařízeními. Školy budou muset rozvíjet adaptační a podpůrná opatření pro děti, které za dřívějších podmínek mohly obdržet odklad.
Rovněž poroste potřeba včasné identifikace a podpory dětí v předškolním období, aby při nástupu do ZŠ dostaly dostatečnou pomoc – ať už formou asistenta pedagoga, podpůrných opatření, nebo přizpůsobených metod výuky.
Doporučení pro školy
1. Aktivně spolupracovat s mateřskými školami na včasné diagnostice dětí s rizikem školní nezralosti.
2. Informovat rodiče o nových pravidlech odkladů a jejich omezené možnosti.
3. Posílit kapacity pro podporu žáků v 1. ročníku – např. navýšit počet asistentů pedagoga, připravit adaptační režimy a využít nástroje podpory z RVP ZV.
4. Upravovat vnitřní dokumentaci školy, zejména školní řád a formuláře, podle aktuálního znění § 37.

Soubor pedagogicko-organizačních informací pro školy na školní rok 2025/2026

4 Předškolní vzdělávání 

4.1   Nová pravidla pro odklady školní docházky 
K největším změnám v oblasti předškolního vzdělávání dochází zejména v souvislosti s omezením odkladů povinné školní docházky. Nejdůležitější změny týkající se předškolního vzdělávání, ke kterým dochází od 1. 9. 2025: 
• zápisy do mateřských škol budou nově probíhat od 15. března do 15. dubna, 
• začátek povinné školní docházky lze odložit nejvýše jednou, 
• ředitel mateřské školy bude řediteli základní školy předávat formulář s výsledky pedagogického diagnostikování, 
• povinnost vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu v případě odkladu povinné školní docházky (nejdříve u dětí účastných zápisu v roce 2026). 

Mateřské školy (resp. základní školy v případě přípravných tříd nebo základní školy speciální v případě přípravných stupňů) budou nově předávat základní škole, do které dítě nastupuje, výsledky pedagogického diagnostikování dítěte. Předávání bude probíhat v elektronické podobě. U dětí, které byly vzdělávány individuálně, předá mateřská škola zápis z ověření dosahování očekávaných výstupů dítěte. Pokud přechází dítě z předškolního do základního vzdělávání v rámci jedné právnické osoby, údaje z pedagogického diagnostikování ani ověření individuálního vzdělávání se nepředávají. 

5.1 Nová pravidla pro odklady školní docházky 
K největším změnám v oblasti základního vzdělávání dochází zejména v souvislosti s omezením odkladů povinné školní docházky. 

Pro povolování odkladů podle nové právní úpravy platí: 
• pro zápisy konané v roce 2026 se u dětí narozených nejdříve 1. dubna 2020 postupuje podle školského zákona ve znění účinném do 31. srpna 2025; u dětí narozených před tímto datem se bude postupovat již podle nové úpravy. 
• pro zápisy konané v roce 2027 se u dětí narozených nejdříve 1. července 2021 postupuje podle školského zákona ve znění účinném do 31. srpna 2025; u dětí narozených před tímto datem se bude postupovat již podle nové úpravy. 

Nejdůležitější změny týkající se základního vzdělávání, ke kterým dochází od 1. 9. 2025: 
• nový termín zápisu k povinné školní docházce v období od 15. ledna do 15. února, 
• odložení začátku povinné školní docházky nejvýše jednou, 
• zrušení dodatečných odkladů povinné školní docházky, 
• zákonný zástupce bude v žádosti o přijetí do základní školy uvádět, z které školy dítě přichází, 
• ředitel mateřské školy bude řediteli základní školy předávat formulář s výsledky pedagogického diagnostikování, 
• povinnost vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu v přípravné třídě ZŠ v případě odkladu povinné školní docházky (nejdříve u dětí účastných zápisu v roce 2026). 

MŠMT: Nejčastější dotazy k předškolnímu vzdělávání

Pokud dítě dostane rozhodnutí o přijetí k základnímu vzdělávání a současně je povolen odklad školní docházky, musí znovu o rok později k zápisu? Nebo je automaticky přijato na následující školní rok?
Pokud byl dítěti povolen odklad povinné školní docházky, nestává se žákem dané základní školy pro následující školní rok, ale zákonný zástupce dítěte musí opět následující rok k zápisu a požádat o přijetí k plnění povinné školní docházky. Může dítě zapsat i na jiné škole, než na které žádal původně. Dítě se osobně k zápisu dostavit nemusí.

METODICKÝ MATERIÁL MŠMT K ODKLADŮM POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY A ZAJIŠTĚNÍ PLYNULÉHO PŘECHODU DÍTĚTE MEZI MATEŘSKOU A ZÁKLADNÍ ŠKOLOU 
PRO MATEŘSKÉ A ZÁKLADNÍ ŠKOLY

MŠMT, Praha, srpen 2025

Obsah 
1. Úvod a systémová opatření
2. Odklad povinné školní docházky
3. Plynulý přechod dítěte mezi mateřskou a základní školou
Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
Předávání výsledků pedagogického diagnostikování z mateřské do základní školy
Podpora v mateřských školách
Přípravné třídy
Přípravný stupeň základní školy speciální
4. Mateřské školy
Zápisy do mateřských škol
Screening školní zralosti v mateřských školách ze strany pedagogicko-psychologických poraden 
5. Základní školy 
Zápisy do základních škol, adaptační období a související aktivity
Asistent pedagoga v 1. ročníku 
Hodnocení v základním vzdělávání, individualizace a diferenciace vzdělávání
Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 
Vzdělávání cizinců
Opakování prvního ročníku
6. Další vzdělávání pedagogických pracovníků a metodické materiály 

1. ÚVOD A SYSTÉMOVÁ OPATŘENÍ 

Přechod dítěte z mateřské do základní školy představuje jedno z klíčových období v jeho životě. Jde o významnou změnu nejen v oblasti vzdělávání, ale i v sociálním a emočním vývoji dítěte. Úspěšné zvládnutí tohoto přechodu může zásadně ovlivnit postoj dítěte ke škole i jeho další vzdělávací dráhu. Zajištění plynulého a úspěšného přechodu je proto jedním z klíčových úkolů vzdělávacího systému. 
Dlouhodobě je zaznamenáván trend, kdy je přibližně čtvrtině dětí udělen odklad povinné školní docházky (dále také „OŠD“). Tento vysoký podíl vedl k přesvědčení, že musí dojít na systémové úrovni ke změně v přístupu k odkladům povinné školní docházky a zaměření pozornosti na nabízení cílené a systematické podpory tak, aby mohlo být vzdělávání opravdu inkluzivní a v souladu s tímto přístupem byla škola připravena na vzdělávání heterogenních kolektivů. 
Vysoký podíl OŠD představuje problém především z následujících důvodů: 
1.	Zbytečné prodlužování předškolního období. Velkému počtu dětí je OŠD udělen bez závažných důvodů. To může vést k tomu, že děti tráví zbytečně dlouhou dobu v mateřské škole, i když jsou na základní školu připravené. 
2.	Zpomalení vývoje a motivace. Děti, které jsou pro školu vyzrálé, ale byl jim udělen OŠD, mohou být v mateřské škole méně motivované, protože už potřebují nové výzvy. To může negativně ovlivnit jejich další rozvoj a vztah ke vzdělávání. 
3.	Věková heterogenita v prvních ročnících základní školy. Děti přicházející do základní školy po OŠD jsou starší než jejich spolužáci, a to až o dva roky. To může vést k nerovnováze ve třídě, ztížené práci učitele, k problémům v navazování vztahů mezi žáky aj. 
4.	Škola má být připravená na žáky a přizpůsobit se jejich různým potřebám, ne naopak. 

Z výše uvedených důvodů dochází se základní účinností od 1. září 2025 (s výjimkami uvedenými v metodickém materiálu) ke změnám v přístupu k OŠD. 
Pedagogové v mateřských a základních školách mají důležitou úlohu v tomto procesu. Jejich úkolem je mj. kontinuálně vykonávat pedagogické diagnostikování, sledovat rozvoj dítěte, vytvářet základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání, podporovat pravidelnou docházku dítěte do mateřské školy a usnadnit adaptaci žáka na nové prostředí, a to jak po stránce vzdělávací, tak i sociálně-emocionální. Školy mají vytvářet vstřícné a bezpečné prostředí se zajištěním individuálního přístupu a diferenciace vzdělávacího obsahu podle potřeb jednotlivých žáků. Důležité je v této souvislosti také průběžné vzdělávání pedagogů v oblasti školní zralosti, pedagogického diagnostikování, adaptace a podpory dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, reflexe vlastních postupů, sdílení zkušeností s kolegy a metodická podpora ze strany spádové pedagogicko-psychologické poradny (dále také „PPP”). 
Mezi klíčové nástroje změny v oblasti přístupu k odkladům povinné školní docházky a plynulého přechodu dětí mezi mateřskou a základní školou patří: 

Ve vztahu k mateřským školám: 
● Změna termínu zápisu do mateřské školy na 15. března až 15. dubna. 
● Screening školní zralosti (i v kontextu školní připravenosti) v mateřských školách k zajištění včasné identifikace potřeb dětí. 
● Individuální vzdělávací plán v případě odkladu povinné školní docházky. 
● Pilotáž modelu institucionalizace speciálních pedagogů v mateřských školách. 

Ve vztahu k základním školám: 
● Změna termínu zápisu do základní školy na 15. ledna až 15. února. 
● Zápis do 1. ročníku základní školy jako společenská událost. ● Adaptační období před zahájením školní docházky a v 1. ročníku základní školy a související aktivity. 
● Systémová podpora asistenta pedagoga ve třídách, ve kterých se vzdělává alespoň 15 žáků 1. ročníku základní školy (účinnost od 1. září 2026). 

● Financování psychologů a speciálních pedagogů v běžných základních školách (účinnost od 1. ledna 2026). 
● Diferenciace a individualizace vzdělávání z pohledu užívaných metod a výukového tempa, a to vždy s ohledem na individuální dispozice a potřeby vzdělávaného žáka. 
● Zrušení dodatečných OŠD. 
● Omezení opakování 1. ročníku základní školy (účinnost od 1. září 2026). 
● Zrušení hodnocení známkou v 1. a 2. ročníku základní školy (účinnost od 1. září 2027, resp. 1. září 2028 v případě 2. ročníků). 

Ve vztahu k mateřským i základním školám: 
	Postupný náběh omezení OŠD a souběžná implementace souvisejících opatření, která zmírní nároky na základní školy v prvních letech po zavedení (v roce 2026 se u dětí narozených nejdříve dne 1. dubna 2020 postupuje podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném do dne 31. srpna 2025; v roce 2027 se u dětí narozených nejdříve dne 1. července 2021 postupuje podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném do dne 31. srpna 2025). 
	Předávání výsledků pedagogického diagnostikování z mateřské do základní školy. 
	Implementace revidovaných rámcových vzdělávacích programů. 
	Plošné proškolení pedagogů mateřských škol a učitelů 1. stupně základních škol v pedagogickém diagnostikování a vzdělávání heterogenních třídních kolektivů. 

Ve vztahu ke školským poradenským zařízením: 
	Pravidla pro diagnostiku školní zralosti pro školská poradenská zařízení. 
	Úprava financování školských poradenských zařízení – vytvoření ekonomického prostoru na intervenci (účinnost od 1. ledna 2027). 
	Nastavení spádovosti pedagogicko-psychologických poraden vůči mateřským, základním a středním školám za účelem jejich metodického vedení (účinnost od 1. ledna 2026). 

Tento metodický materiál je určen pedagogickým pracovníkům mateřských a základních škol. Každá kapitola zahrnuje legislativní část ve formě citace příslušných odstavců novely zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 239/2025 Sb.), k odkladům povinné školní docházky a zajištění plynulého přechodu dětí mezi mateřskou a základní školou. Další část zahrnuje související metodickou podporu. 
Metodický materiál zahrnuje: 
Informativní části (označené piktogramem I) – v těchto pasážích MŠMT informuje o některých zásadních skutečnostech. 
Doporučující části (označené piktogramem D) – v těchto pasážích MŠMT metodicky podporuje školy. 
Závazné části (označené piktogramem §) – v těchto pasážích MŠMT poskytuje informace o souvisejících závazných pravidlech vycházejících z platných právních předpisů, které v dané souvislosti považuje MŠMT za stěžejní.

2. ODKLAD POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY 

Legislativní rámec 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů 
§ 37 
Odklad povinné školní docházky 
(1) Požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte v době zápisu dítěte k povinné školní docházce stanovené ředitelem školy podle § 46 odst. 1, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o 1 školní rok, pokud zdravotní stav dítěte dlouhodobě neumožňuje jeho účast ve vyučování a tato skutečnost je doložena doporučujícím posouzením 
a) lékaře, s výjimkou lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo v oboru pediatrie, nebo klinického psychologa, a 
b) školského poradenského zařízení, které přihlédne k posouzení podle písmene a). 
(2) Začátek povinné školní docházky lze odložit pouze jednou. 
(3) Školské poradenské zařízení musí zároveň s doporučujícím posouzením podle odstavce 1 vydat také doporučení podpůrného opatření spočívajícího ve vzdělávání dítěte v mateřské škole nebo v přípravné třídě základní školy podle individuálního vzdělávacího plánu. Věta první neplatí pro doporučující posouzení dítěte, jemuž bylo školským poradenským zařízením doporučeno zařazení do přípravného stupně základní školy speciální. 
(4) Náležitosti doporučujícího posouzení podle odstavce 1 písm. b) stanoví ministerstvo vyhláškou. 
(5) Pokud ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky, informuje zákonného zástupce o povinnosti předškolního vzdělávání dítěte a způsobech jejího plnění. 
(6) Pokud ředitel školy, která není spádovou školou dítěte, rozhodne o odkladu povinné školní docházky podle odstavce 1, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu řediteli spádové školy. 
Přechodná ustanovení stanoví, že omezení odkladů povinné školní docházky má postupný náběh, který je rozložen do 3 let. 
U odkladu povinné školní docházky na základě žádosti zákonného zástupce dítěte podané v době zápisu dítěte k povinné školní docházce: 
	a) v roce 2026 se u dětí narozených nejdříve dne 1. dubna 2020 postupuje podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném do dne 31. srpna 2025, 
	b) v roce 2027 se u dětí narozených nejdříve dne 1. července 2021 postupuje podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném do dne 31. srpna 2025. 

Metodická část 
OŠD může být v některých případech užitečný, ale není vždy nejlepším řešením. Při posuzování OŠD je vhodné směřovat především k tomu, aby dítě mohlo řádně nastoupit do 1. ročníku základní školy a pokračovat v dalším vzdělávání. Tím se snižuje riziko sociálních a věkových nerovností a předchází se zbytečnému setrvávání dítěte v předškolním vzdělávání. Systémová opatření (revize rámcových vzdělávacích programů, zrušení hodnocení známkou v 1. a 2. ročníku základní školy aj.) umožní žákovi dozrát v průběhu docházky do základní školy bez roční prodlevy, kterou by přinášel OŠD. 
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (dále jen „RVP ZV”) deklaruje osobnostně rozvojové pojetí vzdělávání na 1. stupni základní školy, které směřuje k individualizaci a diferenciaci. Dále ukládá povinnost nastavení adaptačního období. Metodická podpora k RVP ZV obsahuje doporučení týkající se průběhu vzdělávání v 1. a 2. ročníku základní školy. V něm je uvedeno zejména využívání vzdělávacích strategií shodných s předškolním vzděláváním. Modelové školní vzdělávací programy ukazují vhodné nastavení školních očekávaných výsledků učení, ze kterých je zřejmé snížení tlaku na výkon na počátku školní docházky. Toto odlehčení se týká všech vzdělávacích oblastí zaměřených na osvojování znalostí, především dokonalého zvládnutí techniky čtení a psaní a dovednosti počítání. 
Demonstrativní příklady, kdy by neměl být OŠD zpravidla možný: 
- Chronická onemocnění horních a dolních cest dýchacích 
- Diabetes 
- Epilepsie 
- Nedokončený vývoj řeči, dyslalie 
- Pracovní nezralost 
- Socio-emoční nezralost 
- Hyperaktivita 
- Poruchy pozornosti 
- Jiné životní podmínky – dítě z náhradní rodinné péče, dětského domova 
- Odlišné kulturní prostředí – cizinec, dítě s odlišným mateřským jazykem 
- Nerozvinuté jednotlivé percepce 
- Smyslové vady – vady zraku, sluchu, tělesná postižení (kromě kombinací se středním a těžkým mentálním postižením, popř. autismem) 
- Aspergerův syndrom/autismus bez významných intelektových poruch 

Důvodem OŠD nemůže být pouze situace v rodině – např. rodiče se rozvádějí, chtějí se stěhovat, není jasné, komu bude dítě svěřeno do péče, rodiče pobývají v zahraničí apod. 
Demonstrativní příklady, kdy by měl být OŠD zpravidla možný: 
- Středně těžké a těžké mentální postižení, souběžné postižení více vadami ve vazbě na mentální postižení nebo autismus 
- Závažný zdravotní stav (poúrazový/pooperační), infekční, autoimunitní, onkologická a chronická onemocnění aj. 
- Aktuálně probíhá (je naplánována nebo vznikne v průběhu školního roku potřeba) intenzívní léčba a dítě je omezeno v prezenční docházce do školy 

Ředitel základní školy rozhoduje o odkladu povinné školní docházky na základě písemné žádosti zákonného zástupce dítěte v době zápisu dítěte k povinné školní docházce stanovené ředitelem školy podle § 46 odst. 1 školského zákona. Písemná žádost zákonného zástupce musí být podložena dvěma dokumenty: 
● doporučujícím posouzením lékaře, s výjimkou lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo v oboru pediatrie, nebo klinického psychologa; 
● doporučujícím posouzením školského poradenského zařízení. 

Pokud nebude žádost o odklad povinné školní docházky podložena doporučujícími posouzeními, ředitel základní školy může řízení o žádosti přerušit do doby, než bude dokumentace kompletní. Pokud nedojde k doplnění dokumentace, žádost bude zamítnuta. 
Doporučující posouzení školského poradenského zařízení k OŠD bude vydáno pouze na základě výsledků odborného posouzení školní zralosti dítěte ze strany školského poradenského zařízení a zhodnocení dopadů zdravotního stavu dítěte do vzdělávání podle doporučujícího posouzení lékaře/klinického psychologa, nikoliv na základě pouhého přání zákonných zástupců dítěte. 
Pokud je pro dítě, vzhledem k jeho zdravotnímu stavu, OŠD v jeho nejlepším zájmu, vydá školské poradenské zařízení společně s doporučujícím posouzením také doporučení podpůrného opatření spočívajícího ve vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu, pokud se dítě bude nadále vzdělávat v mateřské škole nebo v přípravné třídě základní školy. A to především z důvodu zajištění maximální individualizované cílené podpory dítěte, kterému byl OŠD umožněn. Tento postup platí i v případě dětí vzdělávajících se individuálně, jako odborně nastavený podklad pro rozvoj dítěte.
Individuální vzdělávací plán nebude doporučován dítěti, jemuž bylo školským poradenským zařízením doporučeno zařazení do přípravného stupně základní školy speciální. V případě, že dítě nenastoupí do přípravného stupně základní školy speciální a nemá vydané doporučení ke vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu, bude mateřská škola neprodleně kontaktovat školské poradenské zařízení, které vydalo doporučující posouzení. 
a to nejpozději do 31. srpna. Tento termín je odvozen od skutečnosti, že do 1. září musí být rozhodnuto o ne/přijetí žáka k základnímu vzdělávání. Vhodné však je, aby základní škola obdržela doporučující posouzení co nejdříve. Zpravidla bude doporučující posouzení odesláno základní škole dříve, v souladu s legislativně stanovenými lhůtami. Obecně se poradenská služba začíná poskytovat bez zbytečného odkladu, nejpozději však do tří měsíců ode dne přijetí žádosti. Podmínkou poskytnutí poradenské služby je, že žadatel poskytl součinnost potřebnou k naplnění účelu poradenské služby (např. doložení všech potřebných podkladů). Při zpracování obsahu individuálního vzdělávacího plánu musí být vždy zohledněny potřeby dítěte v souladu s jeho zdravotním postižením nebo stavem. 

3. PLYNULÝ PŘECHOD DÍTĚTE MEZI MATEŘSKOU A ZÁKLADNÍ ŠKOLOU 

Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání 
Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (dále jen „RVP PV“) byl revidován a jeho nové znění je pro mateřské školy závazné od 1. 9. 2026. Zásadní v kontextu této metodiky jsou úpravy, které akcentují plynulý přechod dítěte do základní školy. Dále pak je kladen důraz na pedagogické diagnostikování, práci s diagnostickým portfoliem a obsah vzdělávání (vycházející ze života dítěte v období před vstupem do základní školy) ve formě flexibilně uspořádaných integrovaných bloků, které propojují všechny vzdělávací oblasti. 

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání 
Revidovaný RVP ZV, podle kterého školy mohou začít pracovat již od 1. 9. 2025 a závazný je, alespoň v 1. a 6. ročníku, od 1. 9. 2027, klade zejména v nejnižších ročnících důraz na eliminaci přehnaného tlaku na výkon žáků, individuální přístup ze strany učitelů a kvalitní práci s heterogenní třídou. 
Na počátku školní docházky učitelé navazují na úroveň klíčových kompetencí a základních gramotností dosaženou v předškolním vzdělávání s respektem k aktuálním potřebám a individuálním možnostem žáka. Nastavují adaptační období, které mu umožňuje postupně se přizpůsobit změně prostředí, přijímat povinnosti a výzvy v rámci nové sociální role žáka. Vzdělávání na 1. stupni základní školy vytváří svým osobnostně rozvojovým pojetím prostor pro posílení vztahu žáka ke škole, motivace k učení, pro podporu zájmů i nadání a včasnou podporu v případě speciálních vzdělávacích potřeb. 
Uzlový bod vyjádřený očekávanými výsledky učení je pro vzdělávací obory na prvním stupni stanoven na konec 5. ročníku, pro rozvoj základních gramotností (tedy čtenářské a pisatelské a logicko-matematické) na konec 3. ročníku. Tím je dán základní předpoklad k tomu, aby v 1. a 2. ročníku nedocházelo k nadměrnému stresování žáků nastavením pevné laťky společné pro všechny žáky, naopak je podpořen individuální přístup a respekt k individuálnímu vývoji každého žáka v tomto období.

Předávání výsledků pedagogického diagnostikování z mateřské do základní školy 
Legislativní rámec 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů 
§ 36a 
Předávání informací při zahájení povinné školní docházky 
(1) Ředitel školy, který v rámci zápisu k povinné školní docházce rozhodl o přijetí dítěte do 31. března, nebo do 14 dnů od vydání rozhodnutí o přijetí dítěte, požádá ředitele školy podle § 36 odst. 4 písm. a) až c) o předání výsledků pedagogického diagnostikování. 
(2) Ředitel podle § 36 odst. 4 písm. a) až c) předá údaje řediteli školy do 30 dnů od doručení žádosti. Pokud je dítě individuálně vzděláváno podle § 34b, předá ředitel mateřské školy zápis z ověření podle § 34b odst. 3. 
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah, způsob a formu předávání údajů podle odstavců 1 a 2. 

Metodická část 
Formulář v Příloze č. 4 novely vyhlášky č. 14/2005 Sb., účinné od 1. 9. 2025, slouží pro předávání informací z mateřské do základní školy, které nejsou zřízené pod jedním právním subjektem. Jako podklad pro vyplnění formuláře slouží diagnostické portfolio, které obsahuje informace o dítěti. Východiskem a zdrojem informací je pedagogické diagnostikování, které je mateřská škola povinna realizovat na základě RVP PV. Národní pedagogický institut ČR (dále jen „NPI ČR“) poskytuje v této oblasti mateřským školám metodickou podporu ve formě uceleného vzdělávacího programu Pedagogické diagnostikování v mateřské škole a metodických příruček Pedagogická diagnostika v mateřské škole a Pedagogické diagnostikování v mateřské škole s příklady inspirativní praxe. 
Pokud mateřská a základní škola spadají pod jeden právní subjekt, k předávání informací o pedagogickém diagnostikování dítěte dochází automaticky v rámci subjektu. 
Cílem není psát obsáhlá sdělení a podrobné informace, které mohou vést k „nálepkování” dítěte, ale poskytnout základní škole rychlý vhled do potřeb dítěte/žáka. Na základě uvedených informací může škola s předstihem rozdělovat žáky do jednotlivých tříd, promyslet personální obsazení, navázat komunikaci se zákonnými zástupci, případně upravit nastavení přípravného a adaptačního období v 1. ročníku základní školy. 
Formulář v Příloze č. 5 vyhlášky č. 14/2005 Sb. slouží pro předávání informací z mateřské do základní školy o dítěti, které je vzděláváno individuálně. Ověřování individuálního vzdělávání probíhá dle metodiky MŠMT. 

Podpora v mateřských školách 
Mateřské školy hrají klíčovou roli v rané identifikaci a podpoře dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. V rámci systému podpůrných opatření je důležité, aby v případě, kdy jsou na základě pedagogického diagnostikování odhaleny možné speciální vzdělávací potřeby dítěte, aktivně využívaly podpůrná opatření prvního stupně, která umožňují pružně reagovat na individuální potřeby dítěte. 
V tomto procesu mohou využít podporu ze strany speciálního pedagoga nebo metodickou pomoc spádové pedagogicko-psychologické poradny. Aktuálně probíhá pilotní ověřování nastavení působení speciálních pedagogů v mateřských školách prostřednictvím výzvy Šablony pro MŠ a ZŠ II Operačního programu Jan Amos Komenský. 
Je vhodné vypracovat plán pedagogické podpory, který umožní systematické plánování a vyhodnocování podpůrných opatření; metodickou podporu k jeho zpracování poskytuje NPI ČR. Souhrn podpůrných opatření prvního stupně uvádí Příloha č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Obsah plánu pedagogické podpory stanovuje vyhláška č. 27/2016 Sb. Zahrnuje zejména popis obtíží a speciálních vzdělávacích potřeb dítěte, podpůrná opatření prvního stupně, stanovení cílů podpory a způsobu vyhodnocování naplňování plánu, zejména v situaci, kdy pro poskytování podpůrných opatření prvního stupně nepostačuje samotné zohlednění individuálních vzdělávacích potřeb dítěte při vzdělávání. 
V rámci podpory je důležité přizpůsobit metody a formy práce tak, aby odpovídaly individuálním potřebám dítěte. Může jít např. o využívání vizuálních pomůcek, zkrácení nebo rozdělení úkolů, zapojení zážitkových forem učení. Klíčová je také úzká spolupráce se zákonnými zástupci, kteří by měli být pravidelně informováni o pokrocích dítěte a zapojováni do plánování podpory. 
Podpůrná opatření musí být průběžně vyhodnocována a upravována podle aktuálních potřeb dítěte. Pedagogický tým by také měl mít možnost se dále vzdělávat v oblasti inkluzivního vzdělávání a práce s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami, aby mohl poskytovat kvalitní podporu každému dítěti. 
Nejpozději po 3 měsících od zahájení poskytování podpůrných opatření prvního stupně mateřská škola vyhodnotí, zda podpůrná opatření vedou k naplnění stanovených cílů. Není-li tomu tak, doporučí zákonnému zástupci dítěte využití poradenské pomoci školského poradenského zařízení. Do doby zahájení poskytování podpůrných opatření druhého až pátého stupně na základě doporučení školského poradenského zařízení poskytuje mateřská škola podpůrná opatření prvního stupně. 
Podkladem k vyšetření ve školském poradenském zařízení je vyhodnocený plán pedagogické podpory, se kterým byli seznámeni zákonní zástupci dítěte. 
Obdobná podpora je poskytována i dětem v přípravných třídách či přípravných stupních. 

Přípravné třídy 
Přípravné třídy jsou určeny především dětem, kterým byl doporučen odklad povinné školní docházky s předpokladem vyrovnání jejich vývoje v kontextu posouzení jejich školní zralosti. O zařazení dítěte do přípravné třídy rozhoduje ředitel školy na základě žádosti zákonného zástupce dítěte, podmínkou je doporučení školského poradenského zařízení. Vzdělávání v přípravné třídě probíhá podle RVP PV. 
Z důvodu změny přístupu k OŠD a předpokladu, že dojde k výraznému snížení počtu dětí s OŠD, je součástí novely školského zákona k plynulému přechodu dětí z mateřských do základních škol a snížení počtu OŠD také zrušení přípravných tříd k 1. 9. 2029. 

Přípravný stupeň základní školy speciální 
Dítě se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami nebo s autismem může navštěvovat přípravný stupeň základní školy speciální, a to od školního roku, v němž dosáhne 5 let, nejdéle do školního roku, ve kterém zahájí povinnou školní docházku. Dítě lze zařadit do přípravného stupně i v průběhu školního roku. Vzdělávání v přípravném stupni trvá dle individuálního tempa, maximálně tři školní roky. Dítě zařazuje do třídy přípravného stupně základní školy speciální ředitel školy na žádost zákonného zástupce a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení. 
Vzdělávání v přípravném stupni základní školy speciální vychází z RVP PV. Zaměřuje se na rozvoj celé osobnosti dítěte s cílem jeho přípravy „pro život“ a uplatnění se v něm dle jeho schopností a možností. Pomocí speciálně pedagogických reedukačních, kompenzačních a rehabilitačních metod a postupů jsou zmírňovány a kompenzovány handicapy dětí. Cílem je dovést dítě na konci jeho předškolního období k tomu, aby v rozsahu svých osobních předpokladů a možností získalo přiměřenou fyzickou, psychickou i sociální samostatnost, základy kompetencí důležitých pro jeho další rozvoj a učení, pro zdravé sebevědomí a sebejistotu, schopnost přizpůsobit se životu ve skupině vrstevníků.

4. MATEŘSKÉ ŠKOLY 

Zápisy do mateřských škol 
Legislativní rámec 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů 
§ 34 
Organizace předškolního vzdělávání 
(1) Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku od 2 do zpravidla 6 let. Dítě mladší 3 let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok. Od počátku školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku, do zahájení povinné školní docházky dítěte, je předškolní vzdělávání povinné, není-li dále stanoveno jinak. 
(2) Zápis k předškolnímu vzdělávání od následujícího školního roku se koná v období od 2. května do 16. května od 15. března do 15. dubna. Termín a místo zápisu stanoví ředitel mateřské školy v dohodě se zřizovatelem a zveřejní je způsobem v místě obvyklým. 

Metodická část 
V organizaci zápisů do mateřských škol dochází ke změně období, ve kterém probíhají. Dřívější termín byl zvolen z důvodu žádoucího prodloužení času pro administraci správního řízení. 
Mateřská škola od počátku docházky dítěte směřuje k naplňování očekávaných výsledků učení. V RVP PV je uvedeno, čeho dítě na konci předškolního vzdělávání zpravidla dosahuje. 
Je akcentována plynulost přechodu dítěte do základního vzdělávání, jsou respektovány individuální potřeby dítěte a voleny vhodné vzdělávací strategie. 

Screening školní zralosti v mateřských školách ze strany pedagogicko-psychologických poraden 
Metodická část 
Předpokládá se, že v mateřských školách bude ve větší míře probíhat screening předškolních dětí zaměřený na posouzení školní připravenosti ze strany pedagogicko-psychologických poraden. Screening bude forma metodické podpory pro pedagogy a zákonné zástupce, aby mohli cíleně pracovat s dětmi na rozvoji všech oblastí důležitých k plynulému přechodu do základní školy. 
Více informací ke screeningům zveřejní MŠMT v roce 2026.

5. ZÁKLADNÍ ŠKOLY 

Zápisy do základních škol, adaptační období a související aktivity 
Legislativní rámec 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů 
§ 36 
Plnění povinnosti školní docházky 
(1) Školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku (dále jen „povinná školní docházka“). 
(2) Povinná školní docházka se vztahuje na státní občany České republiky a na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů. Dále se povinná školní docházka vztahuje na jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, a na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany11). 
(3) Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce. 
(4) Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. Zákonný zástupce v žádosti o přijetí vedle obecných náležitostí podle správního řádu uvede 
a) mateřskou školu, ve které se dítě vzdělává nebo je individuálně vzděláváno, 
b) základní školu, v jejíž přípravné třídě nebo přípravném stupni se dítě vzdělává, 
b) základní školu, v jejíž přípravné třídě nebo jejímž přípravném stupni se dítě vzdělává, 
(znění účinné od 1. 9. 2029) 
c) zahraniční školu na území České republiky, ve které se dítě vzdělává a ve které ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky podle § 38a, nebo 
d) údaj, že se na dítě nevztahuje povinné předškolní vzdělávání, pokud se dítě nevzdělává v žádné škole podle písmen a) až c). 
(5) Žák plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu (§ 178 odst. 3), v němž má žák místo trvalého pobytu, v případě cizince místo pobytu žáka (dále jen „spádová škola“), pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu. Pokud je dítě přijato na jinou než spádovou školu, oznámí ředitel této školy tuto skutečnost řediteli školy spádové, a to nejpozději do konce května kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. 
(6) Žák umístěný ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené při tomto školském zařízení nebo v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má sídlo příslušné školské zařízení, popřípadě v jiné škole zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí.
(7) Ředitel spádové školy je povinen přednostně přijmout žáky s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu a žáky umístěné v tomto obvodu ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči, a to do výše povoleného počtu žáků uvedené ve školském rejstříku. 
(8) Obecní úřad obce, na jejímž území je školský obvod základní školy, poskytuje této škole s dostatečným předstihem před termínem zápisu k povinné školní docházce seznam dětí, pro které je tato škola spádová a jichž se týká povinnost podle odstavce 4. Seznam obsahuje vždy jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu dítěte, v případě cizince místo pobytu dítěte. 

Metodická část 
V RVP ZV je formulován požadavek nastavení adaptačního období v 1. ročníku základní školy. Jeho nastavení by mělo vycházet z RVP PV, zejména kapitoly Návaznost předškolního a základního vzdělávání, kde je popsáno, že dítě na konci předškolního vzdělávání zpravidla: 
- projevuje zájem o učení, objevování a poznávání světa kolem sebe; 
- poradí si v běžných situacích; 
- má osvojené základní sebeobslužné návyky; 
- vyjadřuje své potřeby; 
- pojmenuje své silné a slabé stránky, zájmy; 
- domluví se s ostatními, spolupracuje; 
- dodržuje základní společenská pravidla; 
- chová se ohleduplně k druhým; 
- adaptuje se na nové prostředí a přijímá změny. 

Adaptační období začíná již zápisem dětí do základní školy, který by měl být společenskou událostí, pokud se dítě účastní zápisu. Zápis má být pozitivním zážitkem pro dítě i zákonné zástupce, představení školy jako bezpečného a příjemného prostředí, kterého se není potřeba obávat. Inspiraci lze nalézt v metodické příručce Zápis do 1. ročníku základní školy jako společenská událost. 
Ustanovení § 3a vyhlášky o základním vzdělávání upřesňuje podmínky zápisu, především jeho motivační („společenské“) části. V žádném případě není žádoucí, aby v rámci zápisu probíhala „diagnostika“ dítěte. U škol veřejných zřizovatelů nesmí motivační část zápisu žádným způsobem vstupovat přímo do procesu přijímání dětí ke vzdělávání. Je možné také motivační část zápisu nahradit adaptační aktivitou konanou s časovým odstupem pouze pro přijaté děti. 
Změna termínu zápisu do zimního období umožňuje dříve ukončit správní řízení a organizovat akce pro přijaté děti a jejich rodiny již na jaře. Před nástupem dětí do 1. ročníku bývají kromě akcí realizovány třídní nebo individuální schůzky se zákonnými zástupci s budoucími učiteli 1. ročníku. Kromě organizačních informací může škola tyto příležitosti využít k navázání kontaktu s rodinami dětí. 
I zákonní zástupci mnohdy potřebují podporu, jak nejlépe zvládnout nástup dítěte do základní školy. Může jim pomoci infografika Jak můžete podpořit své dítě v prvních týdnech školní docházky. Pro učitele NPI ČR připravil vzdělávací program Adaptační období v 1. ročníku základní školy, metodickou příručku Adaptační období v 1. ročníku základní školy jako příležitost k usnadnění plynulého přechodu z předškolního do základního vzdělávání, webinář Plynulý přechod z MŠ do ZŠ – adaptační období v 1. ročníku ZŠ a další metodickou podporu.

Asistent pedagoga v 1. ročníku 
Legislativní rámec 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů 
§ 46 
Organizace základního vzdělávání 
(1) Místo a dobu zápisu do prvního ročníku základního vzdělávání stanoví ředitel školy, a to v souladu s § 36 odst. 4, a oznámí to způsobem v místě obvyklým. O přijetí k základnímu vzdělávání rozhoduje ředitel školy za podmínek stanovených v § 36. 
(2) Základní vzdělávání v základní škole má 9 ročníků a člení se na první stupeň a druhý stupeň. První stupeň je tvořen prvním až pátým ročníkem a druhý stupeň šestým až devátým ročníkem. V místech, kde nejsou podmínky pro zřízení všech 9 ročníků, lze zřídit základní školu, která nemá všechny ročníky. 
(3) Základní vzdělávání pro žáky uvedené v § 16 odst. 9, kteří se vzdělávají ve třídách nebo školách s upraveným vzdělávacím programem, může s předchozím souhlasem ministerstva trvat deset ročníků; první stupeň je tvořen prvním až šestým ročníkem a druhý stupeň sedmým až desátým ročníkem. 
(4) Ve třídě, ve které je zařazeno alespoň 15 žáků prvního ročníku základního vzdělávání, vykonává přímou pedagogickou činnost vedle učitele také asistent pedagoga podle § 20 odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících. Věta první se nepoužije, jde-li o třídu nebo základní školu zřízenou podle § 16 odst. 9, základní školu speciální, základní školu při školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo základní školu při zdravotnickém zařízení. 

Metodická část 
Asistent pedagoga bude financován prostřednictvím PHAmax, maximálního týdenního počtu hodin výuky zabezpečovaného vedle učitele asistentem pedagoga, a to v závislosti na počtu žáků prvního ročníku základního vzdělávání ve třídě. Nevztahuje se na třídu zřízenou podle § 16 odst. 9 školského zákona, základní školu zřízenou podle § 16 odst. 9 školského zákona, základní školu speciální, základní školu při školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a základní školu při zdravotnickém zařízení. Počet žáků ve třídě je rozhodující k 30. 9. Změna počtu žáků v průběhu roku nemá vliv na financování. 
V souladu s dikcí § 46 odst. 4 školského zákona je přímá pedagogická činnost asistenta pedagoga ve třídě, v níž je zařazeno alespoň 15 žáků prvního ročníku základního vzdělávání, vyžadována. V případě, kdy ředitel základní školy prokazatelně nemůže činnost zajistit asistentem pedagoga s odbornou kvalifikací podle § 20 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb. (tzn. minimálně se středním vzděláním s maturitní zkouškou, v případě nepedagogického zaměření zároveň s absolvovaným studiem pedagogiky podle § 22 odst. 1), může v souladu s § 22 odst. 11 tohoto zákona po nezbytnou dobu zaměstnat pracovníka bez této kvalifikace. Tím není dotčena odpovědnost ředitele základní školy za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání. 
Asistent pedagoga poskytuje podporu učiteli při vzdělávání všech žáků třídy, přičemž postupuje podle pokynů učitele. Zásadní je v tomto ohledu nastavení efektivní spolupráce asistenta pedagoga a učitele. Pomoc v tomto procesu může např. metodická podpora Národního pedagogického institutu ČR. 
Od září 2025 bude také dostupný vzdělávací program pro asistenty pedagoga v 1. ročníku základní školy poskytovaný NPI ČR. 
Působení asistenta pedagoga v 1. ročníku základní školy by se mělo zaměřovat zejména na podporu učitele při vzdělávání heterogenních kolektivů, individualizaci, diferenciaci a organizaci vzdělávání, pomoc žákům při adaptaci na nové prostředí, pravidla a nároky, při soustředění, přípravě pomůcek, porozumění zadání, sebeobsluze, sociálním začleňování.
Nesmí však docházet k překračování kompetencí asistenta pedagoga. To znamená přebírání role učitele či poradenského pracovníka (vedení výuky bez přítomnosti učitele, diagnostikování, poskytování rad zákonným zástupcům), samostatné rozhodování o výuce bez konzultace s učitelem (změny zadání úkolů, upravování obsahu výuky, hodnocení žáků), udělování kázeňských opatření apod. V roce 2024 byl aktualizován Standard studia pedagogiky pro asistenty pedagoga, který může být díky svému kompetenčnímu pojetí vhodným vodítkem k nastavení činností asistenta pedagoga. 
Metodické vedení asistentů pedagoga ve škole zajišťuje speciální pedagog, případně výchovný poradce. Jejich činnost lze konzultovat se spádovou pedagogicko-psychologickou poradnou. 

Hodnocení v základním vzdělávání, individualizace a diferenciace vzdělávání 
Legislativní rámec 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů 
§ 51 
(1) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení. 
(2) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen „klasifikace“), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady. 
(3) Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace. 
(4) U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se hodnotí slovně. 
(5) Výsledky vzdělávání žáka v prvním a druhém ročníku se hodnotí slovně. 
Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů 
§ 15 (část) 
(...) 
(3) Za slovní hodnocení se považuje i hodnocení kriteriální, kdy je žák z chování a z jednotlivých vyučovacích předmětů hodnocen na základě posouzení míry naplnění předem stanovených kritérií. Konkrétní kritéria i vyjádření míry jejich naplnění stanoví ředitel školy v pravidlech hodnocení. 
(...) 

Metodická část 
Při výuce v heterogenní třídě je nezbytné důsledně zohledňovat individuální vzdělávací potřeby žáků. To znamená mimo jiné omezovat frontální výuku, transmisivní přístup (tj. předávání hotových poznatků), ale naopak je nutné využívat formativní a konstruktivistický přístup (tj. podporu vlastního učení žáků), osobnostně rozvojové pojetí vzdělávání a vnitřní diferenciaci vzdělávacích cílů, postupů, metod i výsledků učení. 
Z hlediska plánování výuky se uplatňují skupinové a kooperativní činnosti, badatelská výuka a místně zakotvené učení. Tyto metody podporují aktivní zapojení žáků a rozvoj jejich samostatnosti. Od školního roku 2027/2028 bude v 1. ročníku základní školy možné pouze slovní hodnocení a od následujícího školního roku 2028/2029 bude totéž platit i ve 2. ročníku základní školy. 
Za slovní hodnocení se považuje i hodnocení kriteriální. Povinnost hodnotit jinak než známkou se sice týká vysvědčení, ale takové hodnocení se předpokládá rovněž v průběhu celého školního roku. Kombinace slovního hodnocení na vysvědčení a průběžného známkování by z pedagogického hlediska nedávala smysl. 
Konkrétní podoba průběžného hodnocení není a nebude stanovena. Velkou chybou a popřením smyslu změny by bylo nahrazení známek zástupnými symboly (např. včelička = jednička). Důležitým předpokladem pro skutečně efektivní slovní či kriteriální hodnocení je osvojení a využívání formativního přístupu. 
Podrobnosti ke změnám hodnocení uvádí samostatná metodika1, která obsahuje také praktické návody a příklady inspirativní praxe. 

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 
Pojetí základního vzdělávání (nejen v 1. ročníku) je založeno na celkovém rozvoji osobnosti žáka, s respektem k věkovým specifikům dle poznatků vývojové psychologie. Nezastupitelnou úlohu má hned v počátku základního vzdělávání pedagogické diagnostikování žáků 1. ročníku, třídní učitel v adaptačním období stanoví pro žáky nejvhodnější vzdělávací strategie tak, aby se maximálně rozvíjel potenciál každého z nich. 
Nejdříve je vhodné u žáků s přetrvávajícími obtížemi ve vzdělávání (po ukončení adaptačního období) vypracovat plán pedagogické podpory, který umožní systematické plánování a vyhodnocování podpůrného opatření (více viz kapitola Podpora v mateřských školách). V procesu identifikace žáků s potřebou prvního stupně podpůrných opatření škola využije primárně podporu ze strany speciálního pedagoga nebo psychologa, případně pak metodickou pomoc spádové pedagogicko-psychologické poradny. 
Po 3 měsících od zahájení poskytování podpůrných opatření 1. stupně základní škola vyhodnotí, zda podpůrná opatření vedou k naplnění identifikovaných speciálních vzdělávacích potřeb žáka. Není-li tomu tak, doporučí zákonnému zástupci žáka využití poradenské pomoci školského poradenského zařízení. Do doby zahájení poskytování podpůrných opatření druhého až pátého stupně na základě doporučení školského poradenského zařízení poskytuje žákovi podpůrná opatření prvního stupně. 
Doporučení školského poradenského zařízení je pro školu závazné. 
Podle § 17 odst. 3 vyhlášky č. 27/2016 Sb. mohou ve třídě, která není zřízena podle § 16 odst. 9 školského zákona, vykonávat přímou pedagogickou činnost souběžně až 3 pedagogičtí pracovníci. 
V případě, kdy se ve třídě vzdělává vyšší počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a při výuce nepostačuje podpora učiteli ze strany asistenta pedagoga, je možné, aby ředitel školy využil PHmax (maximální počet hodin přímé pedagogické činnosti) na financování tandemové výuky učitele a učitele s odbornou kvalifikací pro vykonávání přímé pedagogické činnosti ve třídě nebo škole zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen „učitel-speciální pedagog”). Výhodou tohoto přístupu je, že dochází ke sdílení odpovědnosti mezi dvěma učiteli. Zatímco učitel se může soustředit na vedení třídy, učitel-speciální pedagog podporuje především žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, pomáhá učiteli s diferenciací vzdělávacího obsahu a individualizací vzdělávání. Je možné lépe reagovat na individuální potřeby žáků a zajišťovat plynulejší průběh výuky. Učitel-speciální pedagog může ve třídě působit např. jen na některé vyučovací předměty, podle potřeb žáků.
Výzvou může být nastavení efektivní spolupráce učitele a učitele-speciálního pedagoga. Tuto zkušenost lze však využít ke vzájemnému učení, předávání nových strategií, odborných znalostí, metod práce s různorodými skupinami žáků, sdílení náročných situací a vzájemnou podporu, možnost získat okamžitou zpětnou vazbu na vlastní práci a společně reflektovat, co funguje a co je třeba upravit. Metodickou podporu k nastavení spolupráce mohou poskytnout materiály NPI ČR. 

Vzdělávání cizinců 
Všichni cizinci, kteří plní povinnou školní docházku max. 24 měsíců (tzn. všichni, kteří jsou v 1. a 2. ročníku základní školy), mají nárok na bezplatnou jazykovou přípravu k začlenění do základního vzdělávání v rozsahu až 400 hodin ve škole určené krajským úřadem pro jazykovou přípravu. 
Účastnit jazykové přípravy v základní škole se mohou rovněž děti z přípravných tříd. Podmínky jsou upraveny v § 10 a 11 vyhlášky č. 48/2005 Sb. Nárok na zařazení do skupiny budou mít od 1. 9. 2025 také žáci s českým občanstvím, kteří mají obdobné potřeby k začlenění jako cizinci. 
Jazyková příprava je důležitým předpokladem budoucí školní úspěšnosti. Při práci s žáky s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka lze využívat Kurikulum češtiny jako druhého jazyka pro základní vzdělávání, jehož součástí jsou také vstupní orientační testy. Veškeré podrobnosti obsahuje Metodický materiál k zajišťování bezplatné jazykové přípravy. Je možné využívat podpůrných služeb NPI ČR – zejména bezplatné služby adaptačních koordinátorů, tlumočnické a překladatelské služby. 

Opakování prvního ročníku 
Legislativní rámec 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů 
§ 52 
(1) Do vyššího ročníku postoupí žák 
a) který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle odstavce 6 věty třetí, 
b) prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka, nebo 
c) prvního ročníku, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. 
(...) 
(6) Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval, a o žákovi prvního ročníku s výjimkou stanovenou v odstavci 7. Ředitel školy může povolit žákovi druhého až devátého ročníku na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník. 
(7) Požádá-li o to zákonný zástupce, může ředitel školy povolit žákovi opakování prvního ročníku, pokud je žádost doložena obdobně doporučujícím posouzením podle § 37 odst. 1 písm. a) a b).

Metodická část 
Opakování 1. ročníku bude možné pouze v případě, že zdravotní stav žáka v průběhu 1. ročníku základního vzdělávání neumožňuje jeho účast ve vyučování a zákonný zástupce řediteli školy doloží doporučující posouzení lékaře, s výjimkou lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo v oboru pediatrie, nebo klinického psychologa a doporučujícího posouzení školského poradenského zařízení. 
Podmínky pro vydání doporučujícího posouzení školského poradenského zařízení k opakování ročníku jsou stejné jako u OŠD. I v tomto případě školské poradenské zařízení vychází z doporučujícího posouzení lékaře. 
Jinak je možnost opakování 1. ročníku zakázána. Opakovat ročník z důvodu špatného prospěchu ve vzdělávání či proto, že žák neprospěl, je možné až ve 2. ročníku základní školy. 

6. DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ A METODICKÉ MATERIÁLY 
NPI ČR poskytuje metodickou podporu mateřským i základním školám v různých formách. Proběhne také informační kampaň ve vztahu k rodičovské veřejnosti ze strany NPI ČR. 
Prostřednictvím krajských pracovišť NPI ČR mohou učitelé a ředitelé škol využívat nabídku vzdělávacích programů v prezenční formě realizované na krajském pracovišti i ve sborovnách. Do základní nabídky patří témata: pedagogické diagnostikování, vzdělávání heterogenních kolektivů, formativní přístup, efektivní komunikace se zákonnými zástupci. Další formou podpory jsou metodické příručky a infografiky.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO 
U01B02H248 — Omezená délka docházky do mateřské školy

Omezená délka docházky do mateřské školy

§ 34 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Organizace předškolního vzdělávání
(10) Vzdělává-li se dítě v mateřské škole pravidelně kratší dobu, než odpovídá provozu, v němž je vzděláváno, může se ve zbývající době vzdělávat další dítě, aniž by se započítávalo do počtu dětí v mateřské škole pro účely posouzení souladu s nejvyšším povoleným počtem dětí zapsaným v rejstříku škol a školských zařízení podle § 144 odst. 1 písm. e).

§ 1a vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Podrobnosti o organizaci mateřské školy
(4) Ředitel mateřské školy písemně dohodne se zákonným zástupcem dítěte docházku dítěte do mateřské školy. Jedná-li se o děti podle § 34 odst. 10 školského zákona, lze dohodnout prodloužení docházky dítěte, jemuž nebyl rozsah vzdělávání omezen v rozhodnutí o přijetí, nejdříve s účinností od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po uzavření dohody; o uzavření této dohody ředitel mateřské školy neprodleně informuje zákonného zástupce dítěte, které se vzdělává ve zbývající době.

§ 6 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Úplata za předškolní vzdělávání v mateřské škole, kterou zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí
(1) Zřizovatel mateřské školy stanoví měsíční výši úplaty za předškolní vzdělávání (dále jen „úplata“) na období školního roku nejpozději do 30. června předcházejícího školního roku. Nestanoví-li zřizovatel měsíční výši úplaty v tomto termínu, zůstává měsíční výše úplaty na období dalšího školního roku stejná jako v předcházejícím školním roce. Ředitel mateřské školy informuje vhodným způsobem zákonné zástupce o výši úplaty.
(2) Měsíční výše úplaty nesmí přesáhnout 8 % měsíční minimální mzdy, která je platná v době stanovení měsíční výše úplaty.
(3) Úplata se pro příslušný školní rok stanoví pro všechny děti v tomtéž druhu provozu mateřské školy ve stejné měsíční výši.
(4) Pro dítě, které se v souladu s § 34 odst. 10 školského zákona nezapočítává do počtu dětí v mateřské škole pro účely posouzení souladu s nejvyšším povoleným počtem dětí zapsaným v rejstříku škol a školských zařízení, činí měsíční výše úplaty 2/3 z měsíční výše úplaty stanovené zřizovatelem v příslušném provozu. Ředitel mateřské školy může tuto úplatu snížit.
(5) Je-li v kalendářním měsíci omezen nebo přerušen provoz mateřské školy, úplata stanovená podle odstavců 1 až 4 se snižuje poměrně k omezení nebo přerušení provozu mateřské školy; to neplatí, pokud omezení nebo přerušení provozu mateřské školy nepřesáhne celkovou dobu 5 vyučovacích dnů. O takto snížené výši úplaty je ředitel mateřské školy povinen vhodným způsobem informovat zákonné zástupce, a to nejpozději 2 měsíce před přerušením nebo omezením provozu mateřské školy podle § 3 odst. 1 nebo neprodleně poté, co rozhodne nebo se dozví o délce přerušení nebo omezení provozu mateřské školy.
(6) Osvobozen od úplaty je
a) zákonný zástupce dítěte, který je příjemcem dávky státní sociální pomoci, jejíž součástí je složka na živobytí, nebo členem domácnosti tohoto příjemce podle zákona o dávce státní sociální pomoci,
b) zákonný zástupce nezaopatřeného dítěte, pokud tomuto dítěti náleží zvýšení příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách nebo je příjemcem dávky státní sociální pomoci, jejíž součástí je bonus na dítě, nebo členem domácnosti tohoto příjemce podle zákona o dávce státní sociální pomoci,
c) rodič, kterému náleží zvýšení příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách z důvodu péče o nezaopatřené dítě, nebo
d) fyzická osoba, která o dítě osobně pečuje a z důvodu péče o toto dítě pobírá dávky péče podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí,
pokud tuto skutečnost prokáže řediteli mateřské školy.
(7) Úplata za příslušný kalendářní měsíc je splatná do patnáctého dne stávajícího kalendářního měsíce, pokud ředitel mateřské školy nedohodne se zákonným zástupcem dítěte jinou splatnost úplaty. V případě, kdy byla přede dnem splatnosti podána zákonným zástupcem nebo fyzickou osobou uvedenou v odstavci 6 řediteli mateřské školy žádost o osvobození od úplaty za příslušný kalendářní měsíc z důvodu uvedeného v odstavci 6, nenastane splatnost úplaty dříve než dnem, kdy rozhodnutí ředitele mateřské školy o této žádosti nabude právní moci.

§ 30 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů

Podmínky nároku na rodičovský příspěvek
(2) Rodičovský příspěvek náleží, jestliže
a) dítě, které nedosáhlo 3 let věku, navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti nejvýše 5 kalendářních dnů v kalendářním měsíci, není-li dále stanoveno jinak; návštěvou dítěte v jeslích, mateřské škole nebo v obdobném zařízení pro děti v kalendářním dnu se rozumí každý den, kdy dítě v jeslích nebo jiném uvedeném zařízení pro děti pobývá, bez ohledu na délku tohoto pobytu,
b) dítě, které dosáhlo 3 let věku, navštěvuje v tomtéž kalendářním měsíci mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně nebo nejvýše 5 kalendářních dnů; pro návštěvu dítěte v mateřské škole nebo jiném obdobném zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu 5 kalendářních dnů platí písmeno a) část věty za středníkem obdobně,
c) dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zřízenou pro zdravotně postižené děti nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně,
d) dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně, a dítě školního věku, které navštěvuje přípravnou třídu základní školy nebo školu poskytující základní nebo střední vzdělání,
e) dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně a jestliže stupeň zdravotního postižení zraku nebo sluchu obou rodičů (osamělého rodiče) je v rozsahu 50 % a více (§ 9).

§ 31 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů

(3) Podmínka osobní celodenní péče se též považuje za splněnou a rodičovský příspěvek náleží, jestliže
a) dítě, které nedosáhlo 2 let věku, navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin v kalendářním měsíci,
b) dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zařízenou pro zdravotně postižené děti nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně,
c) dítě zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně,
d) dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně a jestliže oba rodiče nebo osamělý rodič je osobou závislou na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost) podle zákona o sociálních službách,
e) rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou, nejde-li o případy uvedené v písmenu a), v době, kdy je výdělečně činný nebo je žákem nebo studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání (§ 12 až 15), s výjimkou studia za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil;
docházka do uvedených zařízení se nesleduje u dětí starších 2 let.

§ 63 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů

(1) Státní orgány, další právnické osoby a fyzické osoby, vyjma příjemců dávek, oprávněných osob a osob společně posuzovaných (§ 61), jsou povinny, na výzvu příslušného orgánu státní sociální podpory, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí nebo na požádání žadatele o dávku a osoby společně posuzované, sdělit bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu; jde-li však o údaje týkající se zdravotního stavu vyžádané orgánem státní sociální podpory a nejde o případy uvedené v § 9, platí o úhradě zdravotních výkonů ve zdravotnickém zařízení zvláštní předpisy.19)

Vzor rozhodnutí o přijetí sdíleného dítěte může mít podobu:

(přijetí „ sdíleného“ dítěte k předškolnímu vzdělávání podle § 34 odst. 9 školského zákona)

Název školy
Do vlastních rukou
Vážený pan/paní
Č. j.: …
V … dne …
ROZHODNUTÍ
Ředitel mateřské školy, jejíž činnost vykonává Základní škola a mateřská škola …, rozhodl podle ustanovení § 34 odst. 10, § 165 odst. 2 písm. b) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon) a v souladu §1a odst. 5 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů takto:
… , nar. …, bytem … se od (datum přijetí) přijímá k předškolnímu vzdělávání v mateřské škole, jejíž činnost vykonává Základní škola a mateřská škola …,  na dobu určitou a omezenou.
Odůvodnění:
…, nar. …, bytem … si podal dne … prostřednictvím svého zákonného zástupce …, bytem … (dále jen „zákonný zástupce“) žádost o přijetí k předškolnímu vzdělávání. V mateřské škole, jejíž činnost vykonává Základní škola a mateřská škola …, byla v době podání žádosti naplněná kapacita, proto se ředitel dohodl se zákonným zástupcem na přijetí k docházce na dobu určitou a omezenou. Pokud by došlo ke změně docházky dítěte, s kterým … sdílí v souladu s § 34 odst. 9 školského zákona jedno místo v mateřské škole na docházku pravidelnou a celodenní, vyrozumí o této skutečnosti ředitel školy zákonného zástupce … nejméně 2 měsíce předem a dnem uvedeným na vyrozumění se docházka … do mateřské školy, jejíž činnost vykonává Základní škola a mateřská škola …, považuje za ukončenou.  
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení. Odvolání se podává u ředitele mateřské školy, jejíž činnost vykonává Základní škola a mateřská škola …, a rozhoduje o něm Krajský úřad …

……………………….
ředitel školy
Účastník řízení: …(zákonný zástupce dítěte)


END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
